Zázraky Univerza, nebo …?

 

Slovíčko zázrak, jak nadějné a povzbuzující. Jistě by se našlo mnoho dalších přívlastků, které nás napadnou při pomyšlení na zázrak.

Co si mnozí představují za tímto slovíčkem? Jsou skutečné? Mohou se stát?

Dějí se i dnes?

Nebo toto slůvko máme spojené už pouze s pohádkami a dětskou fantazií?

Vím, že mnozí by už teď dokázali na toto téma odpovědět, že mají svůj prožitek, který byl a je pro ně zázrakem. Někteří při svém hledání odpovědi, co se skrývá za slůvkem zázrak šli dál a spojují ho s nadpřirozenými silami země, vesmíru, nebo zásahem vyšší moci. Kdybych měl teď odpověď všem, tak bych musel říci, že od každého kousek, ale pojďme dál, ať poodhalíme společně jemný závoj zázraků.

Pomalu začněte vyslovovat slovíčko zázrak nahlas.

Zázrak, z á z r a k, z á z r a k, z á – z r a k, z a – z r a k, za – zrak.

A teď slůvko zázraky.

Zázraky, z á z r a k y, z á z r a k y, z á – z r a k y, z a – z r a k y, za – zraky.

Vidíte a slyšíte to také, tak ještě jednou a hezky pomalu a s citem. Nestyďte se, pěkně nahlas, i vy tam vzadu.

Ano zde se nám pomaličku odkrývá odpověď na pojem slůvka zázrak – zázraky.

Za našimi zraky, za zrakem, který nevnímáme a nevidíme (též se tomu říká jemnohmotný zrak) se odehrává mnoho a mnoho skutečných dějů, jenž ovlivňují tento svět a naše životy. Pokud tyto děje dosáhnou svého naplnění, naplnění formy, která byla vytvořena skrze určité zákonitosti, pravidla, doslova se zhmotní a uskuteční i v našem viditelném světě – hrubohmotném světě. Kdy jej právě můžeme spatřovat a prožívat, jako něco neskutečného, zázračného, nadpozemského apod.

Jen si všimněte, jak nám náš český jazyk pomáhá v odpovědích na naše otázky už pouhými samotnými slovy. Nic není náhoda!

V jemnohmotném světě, který ne všichni vnímají, vidí a akceptují, se střetává naše myšlení, vyřčená slova, ale i činy v podobě energie a jemných forem, které jsme vytvořili se zákonitostmi celého vesmíru – stvoření, které pouze naplňují, vyjadřují a jsou Vůlí Nejvyššího. Jsou to naše nesmazatelné otisky, něco jako stopy ve sněhu. Představme si, že Vůle nejvyššího je všeoživující, zářivě čistá a třpytivá, jako bílý sníh a naše stopa ve sněhu je jako náš čin. Právě do těchto našich otisků – stop je vždy nalita všeoživující energie, která proudí celým stvořením se všemi jejími zákonitostmi.  Ta naplní tuto formu – stopu až po okraj. To způsobí, že pokud je naše stopa čistá a souzní se zákonitostmi vesmíru, můžeme prožívat i vidět kolem sebe zázraky, radost, posilu, naději, ochranu. Pokud je tomu naopak a tento zářivě čistý sníh špiníme a zneucťujme, nelze se divit, že prožíváme něco smutného a bolestného. Nic nezůstane bez odezvy. Opět jeden z důkazů, že nejsme pány tohoto světa, ani vesmíru! Vše se to odráží na každodenních situacích kolem nás. Působí to, až do těch nejmenších záhybů našich myšlenek, slov i činů. Nic neschováme, neutajíme ani tu nejtajnější naší myšlenku, přání, zlobu, nenávist. Ani ten nejmenší prášeček našeho konání.

Je jen na nás jestli se chceme dozvědět více o těchto zákonitostech, které doslova hýbou naším osudem a prožívat zázraky, které jsou jen další sklizní za naše konání. Však díky jejich poznání se stáváme strůjci svého osudu a dalšího života na této planetě.

Asi teď přemýšlíte, které to jsou ty velké zákonitosti stvoření, a já Vám zde mohu odpovědět, že jsou čtyři.

Ten první se jmenuje: „Zákon zpětného působení“ lidově řečeno, co zaseješ, to také sklidíš, nebo co sis navařil, to si také sníš.

Ten druhý má název: „Zákon stejnorodosti“ lidově řečeno vrána k vráně sedá, nebo rovný rovného si hledá.

Ten třetí: „Zákon tíže“ jednoduše vyjádřeno, co je lehké stoupá, co je těžké klesá.

A máme tu čtvrtý: „Zákon pohybu“ opět to zkusíme lidově, bez práce nejsou koláče, nic není zadarmo, stojatá voda se též zkazí, chceme-li naplnit svá slova a myšlenky je zapotřebí činu.

Již v dávných dobách lidé o těchto zákonitostech věděli, a i když je nazývali jinak, snažili se s nimi sžít ve – smíru a harmonii. Je na nás, jak se rozhodneme právě teď, kdy pod vlivem těchto zákonů budeme muset vždy sklízet za všechna naše konání. Každým dnem vytváříme novou a novou setbu dá se říci i akci, za kterou přichází reakce a sklizeň. Pokud nebudeme znát a respektovat pravidla celého vesmíru a stvoření, nečekejme na žádné zázraky, které nás zachrání, či spasí! Ať už uděláme cokoliv, tak se neustále za našimi zraky tká náš další osud, dle zmíněných zákonů.

Můžeme ho s obavami i lhostejností jen přijímat a žehrat na něj, nebo ho společně utvářet ke šťastnému konci, díky jejich poznání.

 

Dlouho bych zde mohl popisovat různé projevy těchto zákonů vesmíru, stvoření, ale dovolte mi Vás odkázat a zároveň pozvat na živoucí přednášku, kterou jsme měli právě na toto téma, na festivalu Miluj svůj život, již teď si ji můžete v klidu poslechnout na těchto stránkách

www.gnosis9.net , www.stromyazivot.cz  , www.vodasvetla.cz  .

Přednáška má název „Zákonitosti, které hýbou naším osudem.“