STROM ŽIVOTA aneb STROMY A ŽIVOT

Stromy jsou našimi neustálými průvodci, učiteli i ochránci. V jejich větvích najdeme mnoho křižovatek, ze kterých pokračují další cesty stromu v podobě větví, které utváří korunu stromu a společně s letokruhy kroniku stromu.

Lidský strom života je také plný křižovatek, nových cest a rozhodnutí, ne vždy jsou radostná a tvořivá. Když pak přijde čas, ohlédnutí se na náš celý život, můžeme někdy spatřit, že náš strom života nemá krásnou korunu, má slabý kmen, ochablé kořeny a ani nemá žádné plody.

Je až neuvěřitelné kolik společného máme s tímto slovem „ STROM“, ale také s tím, co se za ním skrývá za obraz i význam.

Těch pohledů můžeme mít velice mnoho, ale vždy bude začínat někde hluboko v naší minulosti, v počátcích našeho života, kdy jsme si začali tento svět pomalu pojmenovávat, uvědomovat a citově prožívat.

Není vůbec náhodou, že jako u stromu začínal tento děj života již u malého semínka, které jak rostlo, nabíralo na sebe stále jasnější formu, do které postupně pouštělo i náplň v podobě výchovy našich rodičů, učitelů a celé společnosti. To potom ovlivnilo na mnoho let naše názory na život, jeho vnímání i utváření.

Stromy si však ponechali svou čistou přirozenost a jejich život se stal službou tomuto světu.

Proces lidského vývoje jsme si za ta tisíciletí mnohokrát pozměnili a přizpůsobili dle vlastních potřeb a tužeb, ale ne vždy to byl správný zásah.

Stejně jako stromy i my rosteme směrem vzhůru, rosteme za světlem za sluncem, chceme tvořit, sdílet, prožívat.

Představme si, že tělo je jako kmen stromu, kořeny jako naše prsty u nohou, které nám umožňují stát rovně a také přijímat energii ze země, ruce jsou jako větve, prsty na rukou jako malé větývky a hlava jako koruna stromu.

Též na nás je znát jak, kde a v čem zakořeníme (v čem žijeme a čemu věříme). Pokud má strom v přírodě vhodné podmínky, poskytuje nám všem neobyčejnou službu, krásu i prožitek.

Je-li vše v harmonii i v našem životě, bude i náš strom života krásný a plný občerstvujících plodů v podobě našich myšlenek, slov a činů.

Člověk i strom, může vyrůst skoro kdekoliv, ale vždy se to projeví na jeho síle,růstu, možnostech i schopnostech. Není účelem života přizpůsobovat se špatným podmínkám, ale nacházet nové podmínky pro život, aby z každého mohl být krásný „s t r o m“.

 

 

Ještě závěrem pár slov.

Při práci se dřevem jsem se naučil mnohé a také jsem si uvědomil, jak k nám život promlouvá v různých podobách, ať už skrze stromy, kameny, geometrii, čísla, hvězdy, hudbu, barvy, tvary, květiny, ale též slova a náš mateřský jazyk.

Ne vždy se mi daří toto poznání správně použít, což mne zabolí, ale je důležité jít dál, poučit se, růst a rozvinout svou korunu života do krásy i služby pro druhé.

Vzpomínám si na krásnou myšlenku, kterou jsem někde četl, …abychom se naučili předávat naše zkušenosti dál, podělit se, aby ti co přijdou po nás, či jdou vedle nás, mohli dojít ještě dál v tom dobrém a úctyhodném.

 

Stejně jako to dělají stromy od věků do věků.

 

Karel Kříž

23.9.2011