Novodobé,, modly “

 

Opět nastaly okolnosti, které mi dávají další podnět k zamyšlení se nad skutečným stavem naší společnosti, nad porušováním základních mravů slušnosti, ohleduplnosti a Zákonů Stvoření. Už jednou jsem se o tom ve svém jiném článku zmínil, ale právě prožívám, že je nutné to ještě více zviditelnit.

Každoročně několikrát do roka se při všech velkých sportovních televizních přenosech můžeme velmi snadno přesvědčit o opravdu hrůzostrašném stavu naší společnosti. Při těchto akcích vznikají jedny z nejhorších myšlenkových forem, které těžce a vážně ovlivňují celý současný svět kolem nás. Je to tak smutné a přitom alarmující, že je nejvyšší čas, aby se tím každý slušný člověk začal vážně zabývat!  Nejenom kvůli našim dětem, které v tom vyrůstají a přebírají tak na sebe špatné vlivy za které v dospělosti budou též sklízet svoji zodpovědnost i karmu. Ale také kvůli nám samým, jelikož ani my se nemůžeme zříkat své velké odpovědnosti za současný stav lidstva a všeho, co jsme zde svým jednáním, ale i myšlením vytvořili. My máme být příklady a vzory pro naše děti i všechny ostatní, kteří teprve usilují k vyšším hodnotám svého bytí na této zemi. Mnohé se nám stalo zvykem a samozřejmostí, proto ani netušíme a nevidíme, jak se v našem mnohém konání proviňujeme.

Často mnozí křičí po spravedlnosti a pořádku, ale nejsou právě i oni několikrát do roka těmi, kteří toto porušují? Jen si představte, když v parném létě (a nejenom tehdy), kdy jste rádi za každý vánek chladného vzduchu, se zrovna večer musíte před ním zavírat. A to proto, že řev fanoušků je tak hlasitý, že vám nedovoluje v klidu pracovat, spát či odpočívat. Nikoho nezajímá, že se tak budí i malé děti, nemocní či staří lidé. Samozřejmě, že tito fanouškové to ještě musí pořádně oslavit i v ulicích měst a znovu s velkým křikem, hrubostí i vulgaritou do ranních hodin dalšího dne. Jak k tomu přijdou ti, kteří nesdílí tento druh zábavy, má to být bráno stejně jako s kuřáky, kteří svým kouřením zabíjí sebe i své okolí, ale toleruje se to?

Není to snad také porušování pořádku, míru a spravedlnosti vůči ostatním?! Policie, která by tyto situace měla řešit, je bezmocná! Kolik musí dostat pravomocí a stížností, aby zasáhla a vyřešila bezohledné chování sportovních fanoušků i jiných narušitelů pořádku. Uvedu další příklad, jak je možné, že ženám nevadí, když jsou muži při těchto akcích tak hrubí, sprostí, vulgární a navíc lákáni do restaurací-sport barů, kde některé ženy obsluhují polonahé jen proto, aby někdo pouze vydělal víc a víc peněz?! Cožpak už ženy nevyžadují po svých mužích věrnost, čistotu myšlenek, lásku k nim, ušlechtilost, opravdovou mužnost? A co muži, nestydí se za toto své jednání a ani před svými dětmi? Jak to chtějí omluvit a vysvětlit, když je to jen další projev úpadku mužství a ženství! Není se co divit, když pak vídáme neupravené muže i ženy, kteří své ideály a sny už nemají nebo je hledají v televizi v přihlouplých seriálech a tupých zábavných pořadech, kde také hrubost a vulgarita dostává zelenou. Je žalostné, jak mnohé ženy se též nechávají strhávat do těchto rejů hrubostí i zábavy. Jak lze pak chránit ženu a její čistotu? Další velkou ostudou je, když se pak tito lidé, opilí, zmalovaní, ověnčí naší státní vlajkou a křičí Češi…Češi…atd.! Tak toto má být obraz o našem národě, který má tak velkou historii, jež čerpá z pravdy, spravedlnosti a vysokých duchovních hodnot? Je jasné, že za tímto druhem zábavy stojí mnoho peněz a jen stěží si to dokážeme představit. Jak převratně by všichni ti ,,profíci" hráli třeba za osm a půl čistého nebo kdyby směli hrát jen po práci s tím, že je to pouze jejich koníček, za který by nedostali ani korunu, nebo bez všech těch sponzorů, sázkových kanceláří, reklam a dalších výhod?

Tak to by bylo asi zajímavé zjištění i rozčarování pro všechny. Poněvadž i zde musí být zachována rovnováha v dávání a braní! Ze sportu se stala nebezpečná  modla, ke které mnozí vzhlíží, ale opravdovost ze zdravého a radostného pohybu těla se vytratila. Zbyl tu jen neustálý boj o prvenství, hrubost s agresivitou, která deformuje lidské chování i cítění. Je to jen další, neustálá honba za penězi, slávou, popularitou i způsob,  jak doslova zabít čas, kterého by bylo možno využít mnohem lépe.  

Takto nelze oslavovat život, ani ctít Stvořitele, našeho Boha a Pána!

Jak je možné, že došlo to až sem, že stalo se to zvykem brát tyto špatné situace i špatné chování lidí jako samozřejmost, či snad demokracii, svobodu slova a činu?  Vždyť tímto naším konáním je znovu ukázáno, jak jsme vzdáleni skutečným pravdám o životě i po životě.

A je jedno, jestli se teď mnozí usmívají, či omlouvají své jednání, že stejně na nic takového nevěří, nebo dokonce, že přece mají svobodnou vůli. V každé chvíli tvoříme naši budoucnost, i v sebemenším přítomném okamžiku, proto se nedivme, až i za tyto činy budeme sklízet  plody hořkosti.

Karel Kříž