LIDÉ  NÁRODA  ČESKÉHO   IV

„Historie se opakuje 38, 68, 2008 ???“

Je to tak,

historie se může opakovat, a je na nás, jak se zachováme.  Právě tento rok a ten následující co přijde, je a bude velmi, velmi důležitý, pro celé budoucí dění Českého a Moravského národa. Je zde třeba připomenout letopočty 1938, 1968,  a přicházející rok 2008, který je za dveřmi.

Letošní rok 2007 se zachvívá v čísle 9, což je poslední číslo v číselné řadě. Pak už se všechna čísla jen opakují v různých obměnách. Číslo devět je číslem VÍRY, VÍRY v Boha, v jediného Stvořitele, v naději, v pravou lásku, v jeho Vůli a zákonitosti vetkané do celého stvoření. Je proto důležité, jak toto číslo využijeme a naplníme v tomto roce, aby sklizeň za naše konání, která přichází stále rychleji, byla v tom dalším roce ku prospěchu a radosti nás všech.

Rok 2008 se bude zachvívat v čísle 1, což je SÍLA. SÍLA, která oživuje a podporuje vše krásné a souznějící s celým vesmírem a stvořením v harmonii a lásce. Ale také to může být SÍLA temna, diktatury, zloby a nenávisti. Je na nás jaká síla zde bude smět proudit a působit na celé této zemi. V celém stvoření se právě odehrávají veliké a obrovské děje, že je až s podivem, že jim nepřikládáme potřebnou důležitost, kterou v sobě mají. Jsou to děje, které nevidíme, ale můžeme je vnímat. Pracují v závislosti na našich hrubohmotných činech, které činíme každý den, a to i v myšlenkách a slovech!

 

Babylon

Za našimi brány stojí novodobí „Nabuchonozor“, nebo „ Nabuchonodozor“ z novodobého „Usabylonu“, který chce pomalu, ale jistě okupovat i naší zemi! Chce mít „dozor“ nade všemi a nad vším!

„Usabylon“ opájí všechny země svou velikostí, slávou i silou. Národy na celé zemi pijí jeho víno, jenž má mnoho skrytých podob, které je omamuje a otupuje, čímž jsou lépe poddajní a závislí na tomto novodobém Babylonu. Je to země, kde modly nahrazují skutečné hodnoty lidství a jeho pravého bytí, lidského bytí, které má být plné důstojnosti. Nemůže se proto „Usabylon“ povyšovat nad ostatní a kázat jim slovem, či silou o spravedlnosti, Bohu a lásce, když toto vše stále porušuje!

Mnozí teď skáčou radostí, jásají, jak přivítají tohoto vládce, a ti co vládnou naší České zemi, nás tímto předhazují, jako další snadnou kořist. Neslyší volání svého lidu, jeho prosby, ani pláč našeho stromu Lípy, který je znamením srdce, lásky a harmonie. Stále více plení tuto zemi a naše dědictví! Neberou nás vážně, pokud nepotřebují, abychom je znovu zvolili do čela našeho státu. Kolaborují stejně, jako i jiné země, podobně jako v letech 1938, 68!

V příštím roce to bude 40 let od okupace naší země Ruskými vojsky a 70 let od hrůzné války s Němci. Chceme udělat stejnou chybu a nechat vstoupit do naší země další vojska? Byť by to byly vojska „slavného“ Babylonu? Usabylonu? Z historie se máme učit a ne ji kopírovat. Toho zlého bylo zaseto už dost, nemyslíte?

Není se co divit, že lidé co cítí tento neutěšený svět, volají po nápravě, spravedlnosti a zákroku vyšší moci, očekávajíc nějaký přelomový datum, ať už 2012.

 

Obrat světů,

i tak by se to dalo nazvat. Mnoho představ a myšlenek se pod tímto pojmem skrývá a ne všechny jsou správné, jak je již napsáno v článku: „Proč tolik neštěstí?“ (na těchto stránkách) Ale není to děj, který teprve přijde, on už běží. Naše země je v tomto velikém dění velmi důležitá a jen stěží tušíme jak!

Však „Nabuchonodozor“ to ví už delší dobu a nejenom on. Proto chce mít nad naší zemí velký „dozor“! Jak snadné tažení na naší zemi s vládci, kteří zde vládnou a nabízejí mu i klíče od našich měst. Jen se na to podívejme selským rozumem, jak to vše zapadá do nenápadného plánu ovládnout naší zem.

Skoro už všechny české továrny jsou rozprodány, vytunelovány, zavřeny. Pomalu si nedokážeme už nic vyrobit. Naše potraviny jen stěží konkurují v cenách těm z dovozu a tím se snižuje jejich prodej – výroba atd.  Přijde krach, nebo zahraniční investor a opět prodáme kus sebe i naší budoucnosti. Na řadě je půda, naše rodná země, pole, louky, lesy, bory i lučiny, kterou chtějí naši mocní také rozprodat, abychom si ani nic nevypěstovali, a byli tak co nejvíce závislí na dovozu i politických a ekonomických vlivech zvenčí!!!

 Dovoz se dá řídit a ovlivnit, dle potřeby a také i obsahové složení mnoha potravin a léků, tak aby nás to stále více oslabovalo a pomalu zevnitř ubíjelo, jako nádor.

Co přijde potom?  Možná VODA a náš život bude ještě více v moci prospěchářů, lichvářů a zrádců naší země a jeho lidu. Možná pak budeme citlivěji a v prosbách zpívat:

 „Kde domov můj.“

Ne nadarmo jsme srdcem Evropy a i na mapě naše země připomíná srdce. Velká duchovní síla, která je zde vnímána, včetně zaslíbení se nedá popřít. Však někomu se to nelíbí.

Media podezřele mlčí a nahrávají temnu. Mnozí muži a ženy rozhodují proti prosbám a cítění Českého a Moravského národa. Neslyší nás a slibují zlatá telátka a další modly, jen aby nás oslepili a ohlušili a pak směli snadněji vládnout naší zemi. Však matky a otcové těchto žen a mužů budou se rdít za své syny a dcery, jež páchají nepravosti a křivdu vůči svým spolubližním!

 

Historie se může vážně opakovat a mnoho z nás to již prožila a prožívá i na vlastním životě.

Z minulosti by se mělo čerpat v poučení, abychom neopakovali stejné chyby, které často začínají velmi nenápadně a nevině. Však jejich důsledky mohou být katastrofální a bolestné pokud včas nezastavíme to bezmyšlenkovité a bezohledné rozhodování za nás všechny i naše děti.

Je to lhostejnost v různých podobách, které lidé, tak ochotně podávají svou ruku.  Stromy, které nás na našich poutích životy stále doprovází, to také vědí a z jejich prožitků a příběhů bychom mohli hodně načerpat i se poučit. Též voda, i vítr by nám mohl vyprávět, co spatřily a zažily na svých cestách po této zemi všemi časy, které lidstvo jen pamatuje. Také oheň velký služebník, ale zlý pán má co říci. Kolik zloby, hněvu i nenávisti prošlo jeho plameny, včetně lidí i národů.

Nic není jen tak, a náhody nejsou, nebyly, ani nebudou! Toto vše by nám svět přírody a přírodních živlů hravě dokázal a vlastně už dokazuje.

 

Národe Český a Moravský probuď se, už je nejvyšší čas!!!

 

Procházíme dny, týdny, roky a už si jen stěží uvědomujeme, co skutečně prožíváme, a co se děje s naší zemí a její budoucností. Vracíme se domů, a chceme mít svůj klid, však jak dlouho to bude náš vlastní domov, vlastní země, louky, půda a lesy?  Necháme se unášet proudem společnosti, která se nechá vést hrstkou mocných, kteří vedou tuto zemi k nohám ještě větších vládců a mocných, jako další trofej za pomíjivé poklady a modly.

Vystavěli jsme si chrámy sportu a marketů, kam vodíme své děti. Ukazujeme jim, jak vyspělá jsme společnost, učíme je novodobá (naše pokřivená) pravidla života a jako oběť se vzdáváme svých ušlechtilých snů a víry ve spravedlnost, pravdu i lásku. Obětujeme pomalu a jistě naší Českou zem i její lid, ve prospěch globalizace a „Babylonů“ světa. Což není, nebylo a nebude správné jednání, konání vůči darům, které jsme dostali od Nejvyššího.

Prý náš národ nebyl nikdy skutečně zlomen, za to však ohýbán byl častokrát a podlézání prostřednictvím jeho vládců mu šlo také dobře. Tak, jak to dopadne tentokrát?

 

Není už konečně čas narovnat se a vzpřímit,

„být požehnaným národem země České a Moravské?“

KK.