LIDÉ NÁRODA ČESKÉHO  II

 

Dění dnešní doby nás dospělé i naše děti velmi násilně ovlivňuje každý den, na každém kroku a my to ani nevidíme, neslyšíme ani necítíme. Možná, že to radši nechceme vnímat. Děti ve svých předškolních i školních letech stále více ztrácejí svou přirozenou dětskost! Ulice se stává jejich hřištěm, ba i domovem. Televize, video, počítače a celá ta současná vyspělá technologie z nich dělá otroky spotřebního zboží i konzumního způsobu života. Jejich hry, slova, gesta i pohyby ... jsou stále hrubější a agresivnější. Tvořivé nadání v nich málo podporujeme, jelikož se musí učit tolik hloupostí a zbytečností, že je to doslova hrůza! Rozumovou část mozku jim rozvíjíme tak moc a nezdravě, že když přijde do jejich života silnější citové prožívání jsou v koncích a v depresi. Jejich psychické problémy mnohdy předčí ty naše a přitom odpovědi nenacházejí. Čím více tomu nerozumí, jelikož ne vše se dá současným rozumem vysvětlit, tím více se bouří a dělají vše proti. Ale i oni budou muset hořce sklízet své plody karmy za to co zaseli svým konáním a rozhodování na této zemi!

Není se čemu divit, když jejich životními vzory se stávají populární ,,hvězdy showbusinessu", mnohokrát karikatury lidských bytostí! Stále je vychováváme k tomu, aby byli co nejlepší (bohatí, slavní, úspěšní, chytří atd.), ale oni potom neumí být skromní ani prohrávat, z čehož vyplývá zlost, nenávist a věčná nespokojenost, dokud nedosáhnou  svého. K tomu, aby něčeho dosáhly co nejrychleji a bez velké námahy, používají lsti, nečestnosti i hrubé síly, jelikož opět nechápou, proč nemohou mít a dělat vše, co mají a dělají jiní...!? (viz jejich špatné vzory, či rodiče...) Už v dětských letech z nich děláme příliš dospělé mnoha způsoby (oblékáním, mluvou, gesty, vizáží atd...). Chceme, aby rychle dospěly a byly tak dříve samostatné, než je nutné a přirozené, a tím zkracujeme potřebnou dobu  pro potřebné citové zrání mladého člověka. 

Přitom bez citu a lásky jsme všichni pouze prázdné nádoby. Nedostatek  lásky pak celý život hledáme a nahrazujeme si ji vším možným, a když už máme pocit, že jsme ji našli, přichází často zklamání a celé to hledání může začít znovu. V neustálém hledání a věčném nedostatku lásky začínáme pochybovat o její velikosti, opravdovosti i nepřekonatelnosti. Čistou lásku tak mnohdy degradujeme na hmotné a pudové uspokojování      našich pokřivených potřeb, při nejrozličnějších úchylkách pro cokoliv. Tuto skutečnost velmi snadno a v hojné míře využívají všechna media    pomocí zvuku, obrazu, barev a slov.

A právě tímto způsobem ztratilo a stále více ztrácí mnoho slov, citů, lidských vlastností svůj opravdový význam, což opět nahrává těm mocným a vlivným, kteří tak rádi ovládají tento svět, aby mohli určovat NÁŠ život, Naše pocity, Naše myšlenky, Naše nálady, Naše názory,

Naše chování, Naše cítění, Naši výchovu dětí atd. Zkusme si to už jednou pro vždy uvědomit, že zlu stačí k vítězství i to, že nic neuděláme!

V tomto případě lze též říct, že i ,,mlčení znamená souhlas".

Uvědomujeme si, k čemu všemu mlčíme? Každý z nás může pomoci dle svých schopností a možností, činem, slovem i krásnou myšlenkou - našim rodinám, dětem, naší České zemi i celému světu kolem nás. Nenechme se ovládat, manipulovat médii, egoistickými jedinci, chamtivými monopoly, zahraničními společnostmi, špatnou politikou, špatnými názory apod. Není smyslu života bez poznání opravdové lásky, radosti, spravedlnosti a pravdy.

Pravdy, kterou často cítíme, ale přebíjíme ji rozumem a názory jiných.Pravdy, která nám nedá spát a kterou stále hledáme.Pravdy, která tady byla, je a bude, jenom ji nesmíme přestat hledat a učit se ji poznávat, naslouchat, respektovat a žít ji všude kolem nás i v nás. Pravdy, která nám pomáhá i když někdy bolí.

Pravdy, kterou tak rádi mnozí zpochybňují (ze strachu), aby nemuseli nést za své činy, slova i myšlenky odpovědnost. Pravdy, která osvobozuje a povznáší. Pravdy, která z našeho jediného a nejvyššího Stvořitele vzešla, jež protkána je všemi světy, celým vesmírem i naším bytím.

HLEDEJME PRAVDU V JEHO VŮLI a se spravedlností a pokorou buďme opět Českými pány, vznešeným národem země České a Moravské.

Konec druhé části.

 

Karel Kříž