Jedno malé povídání o stromech a lidech
Stále častěji můžeme pozorovat, jak se kolem nás bezhlavě kácí více a více stromů!
Jsou mezi nimi i mnohaleté stromy (100 i víceleté!)
a důvody pro jejich odstranění z tohoto světa jsou mnohokrát nesprávné, lživé,
komerční, obchodní, sobecké a bezohledné!!!
Těch špatných a hrozných případů je mnoho a mnoho.
Je čas tuto situaci zastavit a změnit, jelikož "Strom" je jako živá bytost!!!
Je to něco tak úžasného a nádherného,
co stále nedokážeme správně a důstojně ocenit!
Jenom zvažme tu jejich krásu, dominantnost a osobitost v každé krajině,
tu nepřekonatelnou trpělivost, sílu i moudrost, kterou v sobě skrývají.
Bez nich bychom nemohli žít a celý ekosystém by se zhroutil.
Stromy jsou ušlechtilé "nádoby" plné energie, léčivé síly, zkušeností i životních příběhů, s velkou dávkou trpělivosti.
Žijí tu s námi, pozorují tento svět a také nás už stovky i tisíce let.
To my lidé stále více ztrácíme schopnost, vnímat přírodu kolem nás
a dnes už i sami sebe!
Stále se za něčím ženeme, a když toho dosáhneme, pospícháme zase dál...
a tak to jde stále dokola. Tímto způsobem svou lidskou nádobu nenaplníme radostí, nádhernou láskou, klidem a mírem.
Není nutno nikam spěchat a stromy to vědí.
Prožívají svůj život v harmonii se svým okolím i tímto světem každý den.
Nemají svobodnou vůli jako my a vždy splňují přírodní zákony bez výjimky
a bez reptání, což my stále neumíme. Začněme se od nich učit
a používat více citu a lásky ve všem, co činíme.
Budeme překvapeni, kolik problémů (i zdravotních) vyřešíme s láskyplným prožitkem a harmonií v srdci i v duši.
Nejsme tu sami, a proto vždy dobře zvažme všechna pro a proti,
než se rozhodneme pokácet další strom, les či alej.
Přemýšlejme o tom pečlivě a s velikou vážností,
jelikož ani tyto naše činy nezůstanou bez odezvy a přísné odpovědnosti.
I na toto naše konání platí: "Co zasejeme, to sklidíme!"
A když už to musí být, snažme se využít vhodné dny pro kácení stromů.
Lze se poučit ze zvyků starých dřevorubců, kteří si uvědomovali, že strom je živý organizmus a v něm přebývá i jeho bytost, která se stará o jeho zdárný růst a vývoj. Dřevorubci proto stromovým bytostem oznamovali, kdy má být "jejich"
strom poražen, a pokud ho znali, pak i účel použití dřeva. Toto též prováděli slavní výrobci hudebních nástrojů (Stradivari, Amati). Stromová bytost se tak mohla připravit na odchod a také zajistit dřevu potřebnou kvalitu.