Co pro nás znamenají Vánoce?


Psalo by se mi lépe o přírodě i její kráse, síle a darech, ale tyto stránky jsou nejenom o stromech a přírodě, ale i o životě ve všech jeho formách, proto jsem právě dopsal další článek s tématikou lidského bytí a konání. Však netýká se to jenom nás, spoluprožívají to s námi také stromy i příroda, ale ty psát nemohou, a tak přináším další pohled na současné skutečnosti v našem životě. 8. 8. 2008 ...?! Jaké to významné a zvláštní datum. Lidé si vždy slibují, představují a přejí, že na určitá významná data se něco může, má a musí uskutečnit a pokud ne, tak tomu nějak pomohou nebo si něco sami připraví. Někteří jej využijí zištně pro své účely a velký dav lidí se rádo přidá, jelikož z toho mají buď prospěch, nebo aspoň požitek. Ta druhá skupina lidí je vůči těmto věcem a vlivům lhostejná, jakoby imunní, a tak se chová, že se jí to netýká. Ale můžeme s čistou myslí říci, že se nás některé věci netýkají? A kdo to určuje, co se nás má týkat a co ne? Je to někdo zvenčí? Nějaká osoba, osoby, společnost, zákony, či snad někdo shůry…? Nebo je to jen projev velkého nedostatku chápání všech souvislostí života, jeho smyslu a pravého naplnění? Ano, přihořívá, jak by řekly děti, když se blíží k odhalení, k nalezení odpovědi. Ale odpověď má ještě druhou stranu mince, a to neschopnost i neochotu soucítit, vžívat se do osudů druhých, což je nutné pro správné posouzení dané věci a zaujmutí pravého postoje hodného opravdových králů, rytířů, služebníků Světla, či vznešených a ušlechtilých žen. Navykli jsme si příliš neprožívat to, co se bezprostředně netýká nás samých či našich nejbližších. Pokud bychom přenesli tuto skutečnost na celosvětové dění, situace by byla ještě horší. Příkladnou ukázkou je právě i tento den s tímto datem, kdy na jedné straně světa se konají pompézní oslavy ve jménu sportu za mnoho vynaložených investic, které by například pomohli změnit svět k lepšímu na různých místech planety Země. Co na tom, že právě pořádající země je navíc jednou z těch, která už desítky let krutě potlačuje lidská práva, okupuje území, která jí nepatří, drancuje přírodu na úkor zisku atd. Už dnes je známo, že po skončení těchto her se jen stěží něco změní k lepšímu, spíše naopak! Všichni lidé co toto přehlíží a alibisticky se vymlouvají na různé důvody, porušují mnohé zákonitosti stvoření a dokazují tím to, co je psáno o pár řádků výše. I zde vzejde setba, která nepřinese sladké plody, ani zlaté medaile, ale bolest i žal, jež právě v tuto chvíli prožívají milióny lidí včetně dětí v jiných částech světa, kteří nemohou oslavovat, těšit se a radovat, protože se dnešní pozornost s chutí spoluprožívat upíná jiným směrem. Kolik jen „mrchožroutů a hyen“ se na tomto dění ještě přiživí, zbohatne i zviditelní bez pohoršení a výčitek svědomí. Davově a hromadně se tak porušují všechny vzácné a ušlechtilé vlastnosti lidského tvora, dokonce to můžeme sledovat v přímém přenosu odkudkoliv a přidat se k tomu i na dálku, byť jen v myšlenkách. „Vstupte do hlediště, aréna je otevřena.“ Nepřipomíná nám to vzestup i pád velkého Říma s jeho dekadencí, lhostejností, ješitností, smrtelnými hrami pro pobavení diváků a dalšími zrůdnostmi, jaké je lidstvo schopno uskutečnit, když nenaslouchá citu, svědomí a zákonitostem shůry?! A co pořádání těchto her za doby nacismu...?! Též slavný Titanic, kde mnozí nechtěli slyšet varování, volání svědomí a později ani ta volání z podpalubí. Že by na tom nezáleželo? V historii nalezneme desítky, ba i stovky dalších upozornění, varování, ale bezcitně přehlížet a užívat si je snazší i pohodlnější. Je to velmi smutná situace, jak účelně dáváme pozornost tomu či onomu za velkého přispěním televize, rádia, internetu a dalších mediálních prostředků, které pod rouškou objektivity parazitují kdekoliv na čemkoliv, hlavně když to zvýší sledovanost. A aby toho nebylo málo opět s velkou dávkou reklamních spotů a upoutávek na něco zcela jiného. Položme jim otázku, tak o co vám jde? Máme být smutní a soucítit s určitým děním na této zemi, nebo se radovat z reklamy na nové auto. Ptát se, proč nepomohou měnit svět k lepšímu, je v tuto chvíli zbytečné. Ale vraťme se opět k hlavnímu tématu zvláštních dnů doprovázených nejenom číslicemi v datu, ale i astrologickými konstelacemi. Nepopírám, že tyto vlivy mají své značné účinky na celé dění lidstva i přírodu, ale je třeba je správně pochopit se všemi souvislostmi pravého vědění o životě, stvoření o jediném Bohu. Stejné to je i s rokem 2012, a co třeba 20. 12. 2012? Vše je to o nás, o lidech, kteří buď cítí a vnímají nespravedlnost, lži a útlak, proti kterým je třeba postavit se správným směrem a v tu chvíli nám budou hvězdy, čísla, Boží pomoci nakloněny, ale pokud se otáčíme zády i jiným směrem, zbloudíme do pozlátkových temnot, kde se stále více odcizíme sobě, lásce, naději i pravému životu na této krásné, modré planetě Zemi. KK	Obsah textů Hlavní stránka

Psalo by se mi lépe o přírodě i její kráse, síle a darech, ale tyto stránky jsou nejenom o stromech a přírodě, ale i o životě ve všech jeho formách, proto jsem právě dopsal další článek s tématikou lidského bytí a konání. Však netýká se to jenom nás, spoluprožívají to s námi také stromy i příroda, ale ty psát nemohou, a tak přináším další pohled na současné skutečnosti v našem životě.

8. 8. 2008 ...?!

Jaké to významné a zvláštní datum. Lidé si vždy slibují, představují a přejí, že na určitá významná data se něco může, má a musí uskutečnit a pokud ne, tak tomu nějak pomohou nebo si něco sami připraví. Někteří jej využijí zištně pro své účely a velký dav lidí se rádo přidá, jelikož z toho mají buď prospěch, nebo aspoň požitek. Ta druhá skupina lidí je vůči těmto věcem a vlivům lhostejná, jakoby imunní, a tak se chová, že se jí to netýká.

Ale můžeme s čistou myslí říci, že se nás některé věci netýkají? A kdo to určuje, co se nás má týkat a co ne? Je to někdo zvenčí? Nějaká osoba, osoby, společnost, zákony, či snad někdo shůry…?

Nebo je to jen projev velkého nedostatku chápání všech souvislostí života, jeho smyslu a pravého naplnění?

Ano, přihořívá, jak by řekly děti, když se blíží k odhalení, k nalezení odpovědi. Ale odpověď má ještě druhou stranu mince, a to neschopnost i neochotu soucítit, vžívat se do osudů druhých, což je nutné pro správné posouzení dané věci a zaujmutí pravého postoje hodného opravdových králů, rytířů, služebníků Světla, či vznešených a ušlechtilých žen.

Navykli jsme si příliš neprožívat to, co se bezprostředně netýká nás samých či našich nejbližších. Pokud bychom přenesli tuto skutečnost na celosvětové dění, situace by byla ještě horší. Příkladnou ukázkou je právě i tento den s tímto datem, kdy na jedné straně světa se konají pompézní oslavy ve jménu sportu za mnoho vynaložených investic, které by například pomohli změnit svět k lepšímu na různých místech planety Země. Co na tom, že právě pořádající země je navíc jednou z těch, která už desítky let krutě potlačuje lidská práva, okupuje území, která jí nepatří, drancuje přírodu na úkor zisku atd. Už dnes je známo, že po skončení těchto her se jen stěží něco změní k lepšímu, spíše naopak!

Všichni lidé co toto přehlíží a alibisticky se vymlouvají na různé důvody, porušují mnohé zákonitosti stvoření a dokazují tím to, co je psáno o pár řádků výše. I zde vzejde setba, která nepřinese sladké plody, ani zlaté medaile, ale bolest i žal, jež právě v tuto chvíli prožívají milióny lidí včetně dětí v jiných částech světa, kteří nemohou oslavovat, těšit se a radovat, protože se dnešní pozornost s chutí spoluprožívat upíná jiným směrem.

Kolik jen „mrchožroutů a hyen“ se na tomto dění ještě přiživí, zbohatne i zviditelní bez pohoršení a výčitek svědomí. Davově a hromadně se tak porušují všechny vzácné a ušlechtilé vlastnosti lidského tvora, dokonce to můžeme sledovat v přímém přenosu odkudkoliv a přidat se k tomu i na dálku, byť jen v myšlenkách. „Vstupte do hlediště, aréna je otevřena.“

Nepřipomíná nám to vzestup i pád velkého Říma s jeho dekadencí, lhostejností, ješitností, smrtelnými hrami pro pobavení diváků a dalšími zrůdnostmi, jaké je lidstvo schopno uskutečnit, když nenaslouchá citu, svědomí a zákonitostem shůry?! A co pořádání těchto her za doby nacismu...?! Též slavný Titanic, kde mnozí nechtěli slyšet varování, volání svědomí a později ani ta volání z podpalubí. Že by na tom nezáleželo? V historii nalezneme desítky, ba i stovky dalších upozornění, varování, ale bezcitně přehlížet a užívat si je snazší i pohodlnější.

Je to velmi smutná situace, jak účelně dáváme pozornost tomu či onomu za velkého přispěním televize, rádia, internetu a dalších mediálních prostředků, které pod rouškou objektivity parazitují kdekoliv na čemkoliv, hlavně když to zvýší sledovanost. A aby toho nebylo málo opět s velkou dávkou reklamních spotů a upoutávek na něco zcela jiného. Položme jim otázku, tak o co vám jde? Máme být smutní a soucítit s určitým děním na této zemi, nebo se radovat z reklamy na nové auto. Ptát se, proč nepomohou měnit svět k lepšímu, je v tuto chvíli zbytečné.

Ale vraťme se opět k hlavnímu tématu zvláštních dnů doprovázených nejenom číslicemi v datu, ale i astrologickými konstelacemi. Nepopírám, že tyto vlivy mají své značné účinky na celé dění lidstva i přírodu, ale je třeba je správně pochopit se všemi souvislostmi pravého vědění o životě,

stvoření o jediném Bohu.

Stejné to je i s rokem 2012, a co třeba 20. 12. 2012? Vše je to o nás, o lidech, kteří buď cítí a vnímají nespravedlnost, lži a útlak, proti kterým je třeba postavit se správným směrem a v tu chvíli nám budou hvězdy, čísla, Boží pomoci nakloněny, ale pokud se otáčíme zády i jiným směrem, zbloudíme do pozlátkových temnot, kde se stále více odcizíme sobě, lásce, naději i pravému životu na této krásné, modré planetě Zemi.