Velkou inspirací v mém životě je hudba, kterou mám spojenou i s vesmírem, přírodou a stromy. Snad i proto jsem se stal uměleckým řezbářem a brusičem dřeva, aniž by to byl můj sen a mé přání. Nějak si mě to přitáhlo a s postupem času jsem začal objevovat i vnitřní krásu stromů, jejich duši a poselství, ve kterém jsem spatřil tolik krásných hodnot života, vlastností a schopností, že pokud bychom se jimi nechali inspirovat, můžeme objevit a prožívat mnohé ještě dosud nepoznané.
Když se podíváte na strom, nebo si jej představíte v myšlenkách, zkuste si odpovědět, co cítíte. Zkuste si to navíc pojmenovat.
Osobně jsem si tak slovo „Strom“ rozložil takto:
S – síla, T – trpělivost, R – radost, O – obětavost, M – moudrost.
Dalo by se říci, že to jsou ctnosti stromů, které by tolik pomohly i nám lidem, pokud bychom je žili stejně jako stromy, za všech okolností, ve všech časech a ročních obdobích. Je úžasné objevovat krásu stromů, ale také jejich životní moudrost ukrytou v letokruzích, ve větvích, v kořenech i koruně stromu.
Ve svém životě jsem zažil již několik průlomových momentů, které zásadně změnily můj život, a jeden z nich byla právě práce se dřevem. Proto přemýšlím o stromech víc než kdy před tím, kdy byly pro mne jen pěknou kulisou při pohledu do krajiny.
Máme s nimi mnoho společného, a pominu-li skály a hory, tak to jsou největší průvodci našich životů ze světa přírody, které nám mají stále co předat. Můžeme tak s jistotou říci, že celá příroda má také svou řeč, kterou k nám promlouvá skrze stromy, kameny, květiny, vodu, vítr, a pokud se jí naučíme naslouchat, můžeme spatřit úžasné pravdy o životě, o velké a harmonické různorodosti, spolupráci a službě lidem i celému světu.
Navíc je úžasné, jak dokážou vedle sebe růst, vytvářet krásu, dávat nám kyslík, mnoho plodů a dalších darů přes všechny časy a věky, bez přestání. Nehádají se, rostou, tvoří a slouží. Ať už lidé prožívají mír či válku, stromy jsou ve smíru v tomto velkém vesmíru. Jejich životní cesta k nám promlouvá krásnými „slovy“, která v sobě mají universální poselství života.
Cesta stromů je pro nás velkou inspirací a dovolím si vás na ni pozvat, pokud budete mít zájem se nejenom dozvědět více o stromech, ale též s nimi i s jejich dřevem prožít další uvědomění sebe i své životní cesty.
Každý z nás má svůj strom podle dne narození a často se vlastnosti daného stromu projevují i v našem životě. Je až neuvěřitelné, jak se shodují s naší povahou. Při své práci se dřevem tak prožívám, že ke každému druhu dřeva je potřeba mít určitý přístup, kdy některé snese větší sílu a některé potřebuje jemnější zacházení stejně, jako je tomu i s lidmi.
Někdy jdu na schůzku s přáteli a už dopředu vím, že budu hovořit s topolem, vrbou či dubem nebo s lípou, jasanem, ořechem či tisem.
Je to legrační, když si představím, že se na schůzce například nad projektem České Konference sejde lípa s javorem, borovicí a jabloní a naplánují program konference, anebo když se podíváme na nějakou rodinu a vidíme, jak vrba s lípou vychovávají kaštan, ořech a další lípu.
Věřte, že je to vnímatelné stejně, jako když víte, že se sejdete s člověkem narozeným v býku, panně, štíru apod. Při přednáškách o stromech nebo pracovních dílnách, ve kterých se dřevem pracujeme, často lidem vyprávím, že jsme se tu sešli jako jeden les či malý háj. A stejně tak jako opravdový les musíme i my společně růst, tvořit a spolupracovat ve smíru neboli v řádu určitých našich schopností a universálních zákonitostí.
Samozřejmě prožívám, že skutečnost je často jiná, a tak při mé práci se dřevem hodně přemýšlím o možnostech a způsobech, jak lidi harmonicky spojit k všenápravě spolužití na této zemi. Jak a kde najít jednotící a spojovací prvek, který bude nadčasový i srozumitelný všem a všude. Jak pomáhat udržovat smír, tvořivost, zdraví i duchovní růst člověka, aniž bychom se museli přít a přetahovat ve filosofických, politických nebo náboženských sporech či jiných projevech přetlačování a zaslepenosti.
Jsou to mnohokrát právě slova, kterým občas nerozumíme, nevíme, co znamenají, a v mnohých z nás vyvolávají obavy, strach, velké emoce i zlobu. Velmi mnoho slov, je totiž zatíženo špatnou minulostí, dogmaty a zneužíváním. Vyvolávají v lidech příliš různorodé představy i nedorozumění s potřebou okamžitě se navzájem odsoudit, zaškatulkovat a onálepkovat.
Máme tak mezi sebou mnoho nálepek a šuplíčků, přitom tímto jednáním často bráníme novým dějům, které přicházejí ku pomoci nám všem. Je to jen další ukázka toho, jak špatně uchopená slova rozdělují tuto společnost i náš život.
Výňatek z knihy: TAJEMSTVÍ A SÍLA SLOVA – Karel Kříž
více najdete na: www.tajemstviasilaslova.cz
