Keltský stromový kruh

 

25.6. - 4.7. a také 23.12. - 1.1.

Jabloň 

(Malus sylvestris)

 

" Posvátný strom lásky" 

 

Je to strom ze sedmi posvátných stromů, kterým se

neodvážil nikdo nic udělat (bříza, olše, vrba, dub, habr, líska a jabloň).

Jabloň strom poznání dobra a zla, symbol dokonalosti, výrazem lásky

mezi člověkem a přírodou, mezi životem a smrtí, mezi tímto a "jiným"

světem. Nejdříve je nutné o věčnosti a všech zákonitostech stvoření

vědět a až po té můžeme být do těchto věčných pravd zasvěceni

prostřednictvím břízy. Proto je také jabloň stromem dokončení,

který následuje po bříze, stromu světla a zasvěcení. Není vůbec náhoda, že tento strom má své dny též právě v prosinci v době vánoční, ale též velké "Slavnosti Lásky" se kterou je také spojen symbol růže, ale především

Syn Boží Ježíš Kristus!

Keltové říkali, že lidé narozeni v těchto dnech jsou spojovacím

článkem, který sjednocuje vše oddělující. Dokáží být zprostředkovateli

mezi nebem a zemí, mezi skutečností a ideálem, mezi dobrem a zlem.

Zde je nutné upozornit na tenkou hranici mezi těmito skutečnostmi, nedají se vždy jednoznačně spojovat a propojovat bez vědění o našem

stvoření a smyslu pravého života na zemi. Často by pak mohli znesnadnit

životní cestu nejenom sobě, ale mnoha dalším lidským duchům, včetně

karmického zatížení a odpovědnosti.

Tito lidé umí stejně dobře hájit "božské ideály", tak jako lásku k životu,

k přírodě a lidem. Cit a rozum se snaží míti v rovnováze, ale pozor

na disharmonii, ta jim škodí, jako každému z nás. Jejich morální tolerance

je vzorná, což může hraničit s lhostejností, slepou benevolencí a opět

neznalostí vyšších principů života. Mají i dost štěstí, jelikož se nenechají

příliš zatáhnout do bažin života, aby v nich utonuli, což není náhoda,

ale dar, který znamená mnohem více, než se zdá.

Neřídí se podle sebelépe vypadajících dogmat. Dokáží zjemňovat

extrémní životní postoje, hodnocení a soudy, jak jen to jde. Je to

velká láska, která je v symbolu jejich stromu a která jim dává sílu

pomáhat ostatním. Nezávislost a bezpečí je pro ně neustálá potřeba

i dilema. Jsou náladový, ale též umí být velmi vyrovnaní co se týče

smyslu života. Mají rádi společnost a pohyb. Činorodost je jim vlastní, ale může hraničit s přílišnou

přelétavostí, která vysiluje tělo i ducha.

 

 

1.5. - 14.5.  a také  5.8.-13.8. a také  4.2 - 8.2.

TOPOL  (Populus)

 

"Strom překonávání překážek a nejistoty"

Je nejrychleji rostoucí strom, má asi 3o druhů a je schopný se stále křížit. Hlas topolu jen stěží přeslechneme. Sebemenší závan větru rozezní všechny jeho listy, které tak krásně šumí, jako proudy řek, či vodopád. Ne nadarmo ho potkáváme právě u řek a všude tam, kde je voda. Přesto, že je jeho dřevo lehké a měkké dokáže odolávat bytostným větru, se kterými si rozumí, ale zároveň si není nikdy jist, zda odolá i pro tentokrát. S každou další zkouškou ve větru překonává svou nejistotu i nesnáze. Nermoutí se tím, vždy je to výzva i hra, jak správně využít svých sil i zkušeností pro svůj další život a růst.  Toto vše ovlivňuje vlastnosti stromu, ale i vlastnosti lidí narozených ve dnech topolu.

V každém ročním období můžeme nalézt nejistotu, která v lidech vyvolává různé vlastnosti i emoce. Co dělá člověk, aby překonal svou nejistotu? Otázka, která provází právě všechny narozené ve dnech topolu. Topol, jako strom jim v tom může být nápomocen i odpovědí. "Rychle roste" a silně se zakoření, aby mohl obstát ve všech dnech svého života. Snaží se dozrát, uzrát ve svých vlastnostech a darech, které mu byly dány, jako nám všem pro harmonický a pomáhající život na této zemi. Příroda, stromy i topol splňují zákonitosti stvoření a řada je také na nás - lidech. Tak jako topol rychle roste, topoloví lidé se rychle učí a chápou. Je to přece jejich dar. Jejich duch je tak pohyblivý jak lehce je tvárné dřevo topolu. Však pozor, není to žádný větroplach. Právě naopak, tak jako topol i oni se zeširoka a hluboce zakoření do půdy, která jej živý a obdarovává. Jen je potřeba si správně uvědomit do čeho se člověk zakoření a co mu dává život, naději a sílu!

Lidé topolu sedí rádi pevně v sedle, jako ty kořeny. Opatrují své vztahy v rodině i s přáteli, ale někdy jim to může překážet ve vzestupu svého ducha. S čímž souvisí překročení hranice přílišné tolerance špatných lidských vlastností. Jsou spolehliví, velkorysí, když jim vyjdeme vstříc. Nevykořisťují a nenechávají se zneužívat. Tak jako topoly, žijí chytře z využití "plynoucí vody" opět je to známka nutného pohybu a růstu, aby dokázali překonat svou vnitřní nejistotu. Dokáží být šetřivý finančně i v dalších ohledech. Zde pozor opět na rovnováhu. Pokud necítí ve svém okolí dostatek lásky a vřelosti, drží se raději zpátky. Je-li tomu naopak jsou odvážní a otevření. Mají velké schopnosti k navazování kontaktů a ke komunikaci. Je možné s nimi hovořit o všem, na jakékoliv téma, pokud je zachována zdravá míra. (Toto mají společné s vrbou, která má též ráda vodu.) Nepříznivě reagují na vše uzavřené, jednostranně radikální a vůči těm, kteří si myslí, že nalezli kámen mudrců.

Moudří druidové mluvili o stupních nejistoty.

Nejistota vlastní existence

Nejistota, že nic nezůstává tak, jak to je.

Nejistota moci.

 

Naučme se tyto nejistoty překonávat a uvědomit si tu největší jistotu, kterou nám dává poznání pravého smyslu života. „Život smrtí nekončí a cesta na druhý břeh je vroubená topoly, šumějícími ve větru.“

Stromy toto vše vědí a stále v díku a pokoře to prožívají. Už dlouho je řada na nás. Jak se zachováme?

 

PS: Šumění listů ve větru prý také připomíná dobu, kdy byl ukřižován-zabit, Syn Boží Ježíš. Mnoho stromů se začalo třást z hrůzného činu, který lidstvo spáchalo, ale topol si chvění listů ponechal, jako varovnou připomínku všem lidem na jejich cestě životem.

 

 

 

11.3. - 20.3.  a také  13.9.-22.9.

LÍPA  (Tilia)

 

"Strom lásky a citu"

 

Náš národní strom! Je miláčkem lidu a nikoli oblíbencem těch „co se dostali nahoru“, jako dub. Ve stínu lípy se vysazují mladé duby a lípa se stává jejich opravdovou chůvou.

 Lípa přestála všechny vládce, všechny režimy, všechna společenská zřízení.

Lípa, je též nazývána „svaté dřevo“ a bylo z něj vyřezáno mnoho soch svatých. Tam, kde je požadována lehkost, tam se používá lípa. Její dřevo nepřetrvá věčnost, ale lipový čaj navždy.

Lípa těžce snáší dobu technokracie a její srdce pláče pod tíhou lidské hlouposti, neporozumění a zloby. Lidé narození ve dnech lípy cítí a často prožívají, že jejich sny a představy jsou mnohem hezčí než skutečnost a proto jsou často zamyšlení a smutní. Zdálo by se, jakoby trpěli. Ale je to právě proto, že jsou obzvláště citliví na signály ze Světla, kde je vše dokonalé. Některým se i podaří přenést maličký díl těchto inspirací, dokonalostí do pozemského života. Nedivme se a promiňme „lipovým lidem“, že se dívají na svět přes brýle svých snů a představ, a proto těžce snáší stereotyp všedních dnů, kde také často selhávají.

Buď stereotyp berou velmi vážně a nebo se vznáší nad ním. Bez nich bychom mnohdy nevěděli, jak krásný by život mohl být. Zapomněli bychom, že existuje utrpení z naší nedokonalosti a chyb, které stále opakujeme. Ale díky lipovému stromu zůstává i naše srdce zranitelné.   

 

1.3. - 10.3.  a také  3.9. - 12.9. jsou dny

VRBY (Salix)

" Strom srdce a soucitu"

Miluje světlo, proto se sklání svými větvemi k hladině vody. Vrba je stromem měsíčního božstva, které střeží pozemské narození a pozemskou smrt. Lidé v tomto znamení se odváží si sednout ke s tejnému stolu s žebrákem i s králem ,, s andělem i čertem". Jejich tolerance, která čerpá z hluboké zkušenosti s lidmi, jim dovoluje se vcítit do nejrůznějších, i velmi obtížných lidí. S těmito lidmi si dobře popovídáte o všem.

Jsou odkázání na živoucí vnímání života stejně jako vrba na vodu. V jejich životě hrají větší roli sny, než pitvající rozum. Jsou též praktičtí a intuitivní. Tyto lidi můžeme často nalézt tam, kde dochází k naplňování snů. Tento typ lidí se dá těžko zachytit. Trvají na jistotě, ale též podstupují největší rizika. Drobnosti jim mohou zlomit srdce, ale rány osudu snáší s obdivuhodnou vyrovnaností. Mají pochopení pro všechny mimo sebe sama. Dokáží být velmi sebekritičtí. Vrby a "vrboví lidé" akceptují umírání a zrození a možná proto jsou oblíbenými hosty přírody. V každém případě mají  velmi blízko k přírodním bytostem vody, vzduchu a země. Jako by byli jimi chráněny, čímž mohou mít štěstí, které se často podobá zázraku. Matka země dokáže ochránit všechny své děti, pokud se nepostaví proti ní, což  by lidi ve dnech vrby nikdy nenapadlo. Naopak si zemi podmaňují tím, že jí láskyplně slouží..

"Kdo chrání život, toho život ochraňuje!"

 

 

9. - 18.2    a také   14. – 23.8. 

CEDR    (Cedrus)

„Strom vznešenosti“

Pokud mám tu příležitost a opracovávám dřevo tohoto stromu, musí jen souhlasit a potvrdit jak krásně voní!  Najdeme několik druhů těchto stromů po celé Evropě, Himalájích, ale i v Africe, které se od sebe trochu liší díky podmínkám kde rostou, což je zřejmé i pro nás lidské tvory.

Každou živou bytost ovlivňuje prostředí, kde se nachází a stromy jsou toho také důkazem.

Libanonské cedry jsou jedni z nejstarších, nalezneme zde cedr starý 2 500 let. Ten si určitě pamatuje velkou část naší historie a lidského počínání. Jak smutné, či veselé by to bylo

vyprávění, zvažme poctivě každý sám.

Lidé narozeni v těchto dnech cedru, hledají a touží po harmonii, kterou by rádi předali dál. Bděle a rozvážlivě míří ke svému osudu. Přebírají vůdčí úlohu ne pro svůj prospěch, či v misionářském stylu, ale ve svém poslání, které pokud je čisté a v souznění s Vůlí Nejvyššího, může pomáhat měnit špatnosti tohoto světa.

Dodává jim to sílu a důvěru s jakousi aurou vznešenosti.

Je také velmi důležité, aby do věci, které slouží, vložili cele své srdce, svou duši a svůj cit, jedině tak budou schopni rozeznat pravý směr své cesty.

V dobách úspěchu i neúspěchu dokáží zachovat svou vyrovnanost a jasný přístup.

Jejich snaha o souznění mezi myšlením a jednáním, mezi rozumem a citem, mezi osobní svobodou a vřazením se do zákonitostí stvoření může být naplněna pomocí pravé služby jedinému „Tvůrci“ tohoto světa, právě ve svých darech a schopnostech, včetně svých snů a představ o zaslíbené zemi o Království nebeském!

Cedroví lidé nemají rádi, pokud jsou házeni do jednoho pytle s ostatními i když máme všichni jediného Stvořitele, v hloubi duše cítí, že každý z nás tu má svůj úkol a každý své poslání, které je třeba naplnit k dobru a kráse celé země, kde žijeme, ale i pro harmonii celého stvoření.

 

 

 

4.2. – 8.2.  a také  1.5.-14.5.

 Topol

" Strom překonávání překážek a nejistoty."

Je nejrychleji rostoucí strom, má asi 3o druhů a je schopný se stále křížit. Hlas topolu jen stěží přeslechneme. Sebemenší závan větru rozezní všechny jeho listy, které tak krásně šumí, jako proudy řek, či vodopád. Ne nadarmo ho potkáváme právě u řek a všude tam, kde je voda. Přesto, že je jeho dřevo lehké a měkké dokáže odolávat bytostným větru, se kterými si rozumí, ale zároveň si není nikdy jist, zda odolá i pro tentokrát. S každou další zkouškou ve větru překonává svou nejistotu i nesnáze. Nermoutí se tím, vždy je to výzva i hra, jak správně využít svých sil i zkušeností pro svůj další život a růst.  Toto vše ovlivňuje vlastnosti stromu, ale i vlastnosti lidí narozených ve dnech topolu.

V každém ročním období můžeme nalézt nejistotu, která v lidech vyvolává různé vlastnosti i emoce. Co dělá člověk, aby překonal svou nejistotu? Otázka, která provází právě všechny narozené ve dnech topolu. Topol, jako strom jim v tom může být nápomocen i odpovědí. "Rychle roste" a silně se zakoření, aby mohl obstát ve všech dnech svého života. Snaží se dozrát, uzrát ve svých vlastnostech a darech, které mu byly dány, jako nám všem pro harmonický a pomáhající život na této zemi. Příroda, stromy i topol splňují zákonitosti stvoření a řada je také na nás - lidech. Tak jako topol rychle roste, topoloví lidé se rychle učí a chápou. Je to přece jejich dar. Jejich duch je tak pohyblivý jak lehce je tvárné dřevo topolu. Však pozor, není to žádný větroplach. Právě naopak, tak jako topol i oni se zeširoka a hluboce zakoření do půdy, která jej živý a obdarovává. Jen je potřeba si správně uvědomit do čeho se člověk zakoření a co mu dává život, naději a sílu!

Lidé topolu sedí rádi pevně v sedle, jako ty kořeny. Opatrují své vztahy v rodině i s přáteli, ale někdy jim to může překážet ve vzestupu svého ducha. S čímž souvisí překročení hranice přílišné tolerance špatných lidských vlastností. Jsou spolehliví, velkorysí, když jim vyjdeme vstříc. Nevykořisťují a nenechávají se zneužívat. Tak jako topoly, žijí chytře z využití "plynoucí vody" opět je to známka nutného pohybu a růstu, aby dokázali překonat svou vnitřní nejistotu. Dokáží být šetřivý finančně i v dalších ohledech. Zde pozor opět na rovnováhu. Pokud necítí ve svém okolí dostatek lásky a vřelosti, drží se raději zpátky. Je-li tomu naopak jsou odvážní a otevření. Mají velké schopnosti k navazování kontaktů a ke komunikaci. Je možné s nimi hovořit o všem, na jakékoliv téma, pokud je zachována zdravá míra. (Toto mají společné s vrbou, která má též ráda vodu.) Nepříznivě reagují na vše uzavřené, jednostranně radikální a vůči těm, kteří si myslí, že nalezli kámen mudrců.

Moudří druidové mluvili o stupních nejistoty.

Nejistota vlastní existence

Nejistota, že nic nezůstává tak, jak to je.

Nejistota moci.

 

Naučme se tyto nejistoty překonávat a uvědomit si tu největší jistotu, kterou nám dává poznání pravého smyslu života. „Život smrtí nekončí a cesta na druhý břeh je vroubená topoly, šumějícími ve větru.“

Stromy toto vše vědí a stále v díku a pokoře to prožívají. Už dlouho je řada na nás. Jak se zachováme?

 

PS: Šumění listů ve větru prý také připomíná dobu, kdy byl ukřižován-zabit, Syn Boží Ježíš. Mnoho stromů se začalo třást z hrůzného činu, který lidstvo spáchalo, ale topol si chvění listů ponechal, jako varovnou připomínku všem lidem na jejich cestě životem.

 

 

25.1 - 3.2. a také 26.7.- 4.8.

Cypřiš (Cupressus)

 

" Strom vzkříšení "

 

Druh tohoto stromu existuje již mnoho stovek milionů let, ještě před prvními listnatými stromy. Cypřiš má rád slunce a světlo stejně, jako lidé narozeni v těchto dnech. Toto by se mělo odrážet i na jejich duchovní úrovni, pokud nejsou zaslepeni, či zahlušeni

dnešní dobou, která ke "Světlu" příliš nehledí. Cypřišoví lidé dělají rádi co chtějí a na co mají právě chuť, ku prospěchu ostatních, či krásných idejí,(jestliže nějaké mají) což je příkladné pro nás pro všechny.

V těchto lidech pulzuje živý zájem  o vše, co drží tento svět v jeho základech pohromadě.

Dokáží bojovat za "Světlo" po kterém touží a jsou schopni dát i svou poslední košili za svobodu. Jsou nápadní svou vážností, ale dokáží se i radovat. Najdete na nich často něco jiného, co vybočuje z daných zvyklostí. Jsou schopni snášet rány osudu a poučit se z nich,

což jim pomáhá nalézt cestu k osvobození od žalu a pozemských těžkostí.

Pro každého z nás, kdo zažil takovéto chvíle, přichází "nové vzkříšení",

jít o kus dál, vstříc našim osudům, které máme jen a jen ve svých rukou. Pokud se chceme o tom dozvědět více, neobejdeme se bez poznání zákonů přírody, bez souznění s nimi, bez láskyplného soužití se stromy, které nám mohou být v mnohém příkladem.

 

 

12.1. - 24.1.  a také  15.7.- 25.7.

Jilm (Ulmus)

 

" Strom dobra a obětavosti"

 

Lidé si je často pletou s lípou. Nikdy netvoří lesy, ale prosvětlené háje.

V dnešní době jich velmi ubývá v důsledku opět špatného zacházení s přírodou.

Pokud jste se narodili v těchto dnech jilmu, je vaší vůdčí vidinou tolerance a spravedlivost.

Individualismus se sociálním cítěním a přitom uskutečňovat v činech solidaritu a soucítění

s ostatními lidmi není pro vás překážka, ani protiklad. Protiklad je to pouze pro lidi,

co zaměňují egoismus s individualismem. Jste pro ně trnem v oku a ještě více pro ty co

vyjí s vlky, co se schovávají v davu ztuhlé a zmatené společnosti, pro své sobectví a zneužívání morálního úpadku lidstva. Slovo " in-divid-um" původně znamená "nerozdělené,

nedělitelné" ve smyslu miluj bližního svého, jako sebe sama. Ale také by se dalo říci

nerozdělovat život na ten, který žijeme teď a tady a na ten duchovní, který nám právě

má ukázat smysl našeho bytí, našich darů, včetně poznávání pravého vědění o přírodě,

o zákonitostech stvoření, o Bohu.

Člověk však znovu používá pouze svůj přepěstovaný rozum, jenž by měl být služebníkem, ne pánem! Zotročuje sebe i ostatní kolem sebe a stále více nesouzní se stromy, s přírodou,

s Nejvyšším Tvůrcem a Jeho vůlí.

"Jilmový" lidé jsou pilní, spolehlivý a tvůrčí, jdou odvážně svojí cestou, jakoby proti proudu,  ale jakého proudu ptejme se? Jsou dobrého smýšlení a ochotně pomáhají,

kde je třeba. Umí překonávat strach. Nesnaží se někam patřit, být k někomu přidělen,

spíše naopak. Mají též cit pro spravedlivou míru. Raději rozdávají ze svého světla,

než by někomu jinému něco vzali. Chválí své bližní, ale sami se nevystavují pochvalám. Prostě oni nezapadají do davu.

Pro jilm je těžké vyrovnat se s dnešní dobou, bojovat s ní a ještě předávat své poselství stromu, stejně jako pro všechny lidské bytosti, jenž usilují ke Světlu, do nebe a ještě dál.

Vytvořit z kusu chleba dort, z nerudného partnera hrdinu, z hlučného a špatného bytu letohrádek, z neúrodné země vinici páně, z hluchého a slepého davu Boží služebníky,

vytvořit "Království nebeské".

To není fantazie, to je naděje.

 

 

 

5.7.- 14.7.  a také  2.1. - 11.1.

Smrk  (Picea abies)

 

" Bdí nad každým zrozením."

 

 

Není divu, že i ve dnech, kdy si připomínáme příchod "Tří Králů" přichází období smrku, který bdí nad každým zrozením. I oni měli bdít nad posvátným zrozením v "Betlémě" a již neodcházet, vše mohlo být jinak.

Jen si všimněte, jak smrk harmonicky navazuje na zimní období jabloně a na rození Syna Božího. Období smrku původně zaujímal "TIS" strom poznání smrti a věčného života, což by také souznělo s narozením Ježíše, jelikož i On vyprávěl o poznání smrti i o věčném životě a dalších důležitých souvislostech života, které by lidstvu pomáhali, kdyby jenom nenaslouchali, ale také to žili.

Smrk najdeme skoro všude, tak jako všude na světě dochází ke zrození i smrti v mnoha podobách, ale také snad proto, že o narození "nazaretského"

vědí všichni, ať tomu věří, nebo ne.

Roste stejně dobře v nížinách, tak ve vysokých výškách hornatých a skalnatých krajů, ale i v nejnehostinnějších místech. Mnozí slavní stavitelé houslí stoupali vysoko do hor,

kde hledali pomalu rostoucí smrky a vlastnoručně celé dny proklepávali jejich kmeny odspoda až nahoru.

Ti, co se narodili v období smrku se drží velmi zpátky, pokud jde o jejich osobní věci. Vědí o své zranitelnosti a též se podle toho chovají.  Slouží jim k tomu různé ochranné "masky". Každý máme své osobní zvláštnosti i slabosti, které ne vždy rádi a otevřeně přiznáváme a proto je zakrýváme různými způsoby, ale i lidskými vlastnostmi. Snažit se zapadnout

do určitého společenství, ve kterém se právě nacházíme může být určitý druh ochrany, ale přicházíme tím o mnohé prožívání, které nás může obohatit na srdci i na duši a také probudit lidského ducha k jeho uvědomění si pravého smyslu života.

Chceme se nechat vést, nebo budeme vést. V čem vidíme větší svobodu?

Co vše jsme schopni udělat pro své bezpečí, které máme tak rádi včetně "smrkovích lidí?"

Když lidé, kteří se narodili ve dnech smrku, získají důvěru a odloží svůj ochranný záhal, který je obklopuje, patří k těm nejspolehlivějším přátelům.

Jejich cítění rozkvete, jak krásná zahrada plná květů a stromů.

Být svobodný a zároveň v bezpečí jsou silné vlastnosti i potřeby většiny smrků i lidí, však pro ty jenž se narodili v těchto dnech obzvlášť. Je dnes už jasné, že sebevětší společenství nám nezaručí bezpečí, ani svobodu. Nelze spoléhat na druhé, staňme se každý krásným "stromem" pro druhé ve svých schopnostech a darech, které nám byly dány na cestu životem.

Jen jedno jediné nám může dát svobodu i bezpečí, a to víra a přesvědčení

o jediném Tvůrci všeho v celém stvoření, o Jeho spravedlivých zákonitostech jenž jsou vetkány do všeho kolem nás i v nás. Pokud prožíváme toto poznání a vědění v pokoře a díku,

souzníme se stromy, přírodou i Synem Božím.

 

 

 

 

 

 

12.12. - 21.12.   a také   14.- 24.6.

FÍKOVNÍK

„Je velmi vstřícný“

 Není to příliš typický strom pro naše lesy, které známe z našich krajů. Byl jsem jako mnoho jiných rostlinných druhů přivezen z dalekého jižního středomoří.

Plodní nebo hrůzní bývají prominenti narozeni ve dnech fíkovníku. Však rozdíl mezi prominentními a obyčejnými lidmi je většinou pouze v počtu. K životnímu stylu těchto lidí patří neustálé změny, stejně jako občasné přehánění. Zamrzlá jednostrannost je pro ně nebezpečná, což může ještě více zkomplikovat hledání správné míry citu a rozumu, klidu a uspěchanosti, sladkosti a hořkosti. Právě všechno to, co nás všechny provází celý život v mnoha podobách. Lidé narozeni v těchto dnech jsou citlivý, ale také mohou být velmi krutí. Opět je to ukázka na čí stranu se přidá každý z nás: „dobro či zlo, temno či světlo. Komu budeme sloužit vědomě i nevědomě, však nic z toho nás neomlouvá od naší odpovědnosti za veškeré naše konání! Často by stačilo, kdyby tito lidé našli chvíli klidu, aby mohli rozpoznat rozdíl mezi citem a pocitem. Pouze jejich opravdový cit v probuzení lidského ducha, může dávat člověku ty pravé odpovědi na všechny životní otázky. Stejně tak, jako všem lidem, ať už se narodili v jakémkoliv znamení stromu i datumu. Pro nás všechny tu platí jedny jediné přírodní zákonitosti, které při jejich správném uchopení povedou každého vzhůru k životadárnému světlu.

 

4.- 13.6. a také  2.12. - 11.12.

HABR

 

"památník loajality"

 

 

Svým dřevem je habr nejtvrdší strom v Evropě.

Loajální = neboli oddaný, věrný, poctivý, upřímný, přímý, otevřený v jednání, čestně plnící závazky, respektující zájmy druhého.

Všechny tyto vlastnosti se dají připojit k habru, však kdo ještě ví, co tyto ušlechtilé vlastnosti ve svém pravém významu znamenají?!

Tento strom nemá velké nároky a všude dobře slouží, dokáže vyrašit i ze stoletých pařezů. Jeho služba tomuto světu a lidem již po celá tisíciletí je dobrovolná a opět loajální. Tam kde habr dokáže žít „na věky věků“, ať jsou to místa sebehorší, by takový dub dávno zemřel. Je, velmi vytrvalý, vždy připraven vztyčit se tam, kde nastane mezera a přitom potřebuje tolik světla. Jakoby i v dobách kdy se mu příliš světla nedostává, si v sobě uchovával vzpomínku na světlé zahrady v jemných a světlých světech (sférách) odkud jsme přišli i mi lidé sem na zem naplnit svou službu i slib Nejvyššímu. Habr je věrný ve své službě na této zemi, i když z toho může mít jen nevýhody. Není toto nádherný vzor pro nás všechny, lidské bytosti.

Lidé narozeni ve dnech habru, mají dobrý cit pro spravedlnost, touží po ní. Uvědomují si rozdíly mezi lidmi a každý by měl dostat spravedlivou šanci. Přebírají často zodpovědnost za chyby druhých na sebe a dokáží velkoryse odpouštět. I díky tomu se občas někteří lidé probudí a uvědomí si, co je to čest a mnoho dalších, krásných lidských vlastností. Staví se proti každému fanatismu a absolutním soudům s pomocí humoru. Jde jim o toleranci a vyrovnanost rozdílů, dá se říci o harmonii. Na našich životních cestách přece občas klopýtáme všichni. Ale nepleťme si toto všechno s bezbřehou benevolencí, lhostejností, pokřivenou svobodnou vůlí, či snad zaslepenou tolerancí zla a špatností tohoto světa! Habr neslouží zkostnatělým a nespravedlivým zákonům lidí, ale splňuje vůli Nejvyššího, jenž se projevuje skrze zákonitosti stvoření i přírody s láskou a ve smíru.   

 

 

 

25.5. - 3.6. a také 22.11. - 1.12.

JASAN

 

"chce vysoko vzhůru"

 

Asi šedesát druhů, nerad roste v lesnaté pospolitosti, mnohem raději

roste na okraji řek, jako větrný a přátelský průvodce olší a dubů,

nebo úplně sám. Patří mezi nejvyšší listnaté stromy.

Jeden z druhů jasanu "Jasan zimnář" obsahuje sladkou substanci

ze které se vyrábí "mana". 

Jasan má obzvláštní moc nad vodou. K přivolávání deště, nebo

ke spoutání ničivé síly vody. Jasan označuje přechod měsíce lásky

do června. Kvete jako jeden z posledních, teprve až po třech "ledových

mužích".

Lidé jenž se narodili ve dnech jasanu hledají svůj prospěch ve vyšších oblastech. Jsou to lidé ctižádostivý, tvrdohlavý, až vypočítavý.

Starají se o zítřek a zřeknou se i mnoha oblíbených přání pokud to

určitý cíl vyžaduje. Jejich velkým cílem je identita, svoboda

a nezávislost. Kvůli tomu jsou ochotni do hry vsadit vše. Toto provází

i mnoho jiných lidí, aniž by se narodili ve dnech jasanu. Zde je nutné varovat a připomenout, pro co se tito lidé rozhodnou, co je jejich cílem,

snem, jelikož pokud je to cíl omezený ve své zaslepenosti a neochotě

naslouchat vnitřnímu citu a zákonitostem stvoření, mohou lidé jasanu

tvrdě narážet spoustu let a na své životní cestě ubližovat ostatním za

což budou muset sklízet ve zpětném působení "co zasejeme to sklidíme"!

Jasanoví lidé dokáží přes všechny životní útrapy, být věrní určité

věci nebo věrně sloužit člověku. Jen málokdo dokáže být tak

dlouho dole, aby se potom dostal nahoru. Když se dostanou nahoru

vydrží tam stejně dlouho, jako byli dole. Pak se může projevit jejich

velikost, ve snaze pomoci co nejvíce lidem ke svobodě.

Umí výborně zacházet s pocity a city člověka, což právě bez znalosti

 přírodních a duchovních zákonitostí může opět zasévat v lidech

bolest i radost, pravdu i lež, svobodu i okovy, důvěru a nedůvěru.

Není jednoduché žít s těmito lidmi, ale pokud své dary rozvinou

správným směrem je možné se od nich mnohé naučit.

Mají často umělecké nadání v hudbě, herectví, malířství, psaní atd.

Ne náhodou se z jasanu vyrábí hudební nástroje, které mohu hrát krásné melodie pro probuzení lidského ducha, nebo disharmonii, hluk a hrůzu dle rozhodnutí, citu a naladění hudebníků. Z jasanu se též vyrábí zbraně, které mohou chránit a bránit, nebo útočit a ničit opět dle volby člověka. Ať už jasan použijeme k čemukoliv, vždy nás nutí rozhodnout se. Dle čeho a jak to uděláme je na nás, ale nezapomeňme, že stromy hrají a působí v harmonii ve smíru se zákony přírody.

 

 

 

15.5. - 24.5. a také 12.11.- 21.11.

Kaštanovník  „kaštan“

"Roste vstříc své pravdě"

 

Pokud si kladete otázku, který kaštan, tak keltský kalendář upřednostňuje kaštan jedlý.

To však neznamená, že by kaštan koňský nebyl krásný a potřebný strom. Vždyť jsou to vlastně příbuzní.

Strom poctivosti i pravdy.

Lidé narozeni v těchto dnech kaštanu, jsou velmi sebekritičtí, než aby se počítali k těm ušlechtilým, ochotným a dobrým. Nesnášejí faleš, a proto mnohdy zůstávají sami v omylu příliš dlouho a tvrdohlavě. Uvědomují si, jak pravda a lež leží blízko sebe a jak obtížné je někdy to rozeznat. Zde by rozhodně napomohlo používat více intuici a vnitřní cit s pomocí srdce a víry v zákonitosti stvoření. Ohrožuje vás kolísavost, ale jestliže chcete sloužit poctivosti a pravdě měli byste se tohoto směru držet. Jinak naleznete jenom polopravdy a váš život budete prožívat jenom napůl. Ano poctivě zapálený a odhodlaný může být člověk i do špatných věcí, ale to není to pravé pro nikoho! Být poctivý v dobrých a ušlechtilých vlastnostech pravého lidství, to je ta cesta. Dokážete být odhodlaní, vytrvalí, ale i zarputilí a proto je důležité kudy se bude rozvíjet vaše životní cesta. Máte rádi humor, tak ho používejte na své cestě. Humor pomáhá překonávat zarputilost a též rozpory mezi pravdou a falší.

Opravdu pravdivý a poctivý člověk má k dispozici nekonečně mnoho humoru, který nikdy nezraňuje. Snažte se nepodléhat současným vlivům světa, dravé a komerční společnosti, která se uspává hloupostmi a konzumem. Buďte ušlechtilým „stromem“ ve svých darech a krásných vlastnostech.

Zpět do menu

 

21.4.-30.4. a také 24.10.-11.11.

Ořech Vlašský

"Hledá svůj domov"


Miluje slunce a tím mnoho světla.  Přitom dokáže poskytnout tolik chladivého stínu pod svojí košatou korunou s velkými listy v horkých letních dnech. Velmi dobře se pod ním sedí a povídá o životě i co je za ním. Podobně jako javor i ořešák si klade mnoho otázek života a jeho smyslu. Co je věčné a co pomíjivé? Radost, či bolest? Zisk, nebo ztráta? Jsou to otázky, které míchají karty v životě všem "ořechovým lidem". Ale oni dokáží sebrat tolik sil, aby uhájili a bránili svoji chuť k životu. Zní to protichůdně, ale pro slast jsou ochotni snášet jakékoli trápení. Jen stěží a zřídka za mnoha objetí se jim podaří z utrpení získat slast. Toto je může velmi odvádět od pravého smyslu života a jeho hodnot! Pokud se pro něco rozhodnou dělají to naplno. Když něco chtějí , tak jejich vytrvalost nezná mezí. Dá se říci, že to hraničí s umíněností, svéhlavostí, vzpouzení se i proti "Vyšším zákonitostem", kde musí vždy tvrdě narazit a snášet hořkost svého bytí. Mají velkou sílu podvědomí. Pokud se jim podaří tyto své vlastnosti nasměrovat dobrým směrem mohou přinést mnoho pro sebe i pro ostatní, ale pozor i naopak! Zároveň tak mohou zjistit, kde je jejich pravý domov a tím ukončit své hledání. Kéž jim jejich touha po slunci a světle napoví!?

 

 

 

11. - 20.4. a také 14. - 23.10.

Javor (Acer)

 

" Andělský strom"

 

Snaží se svým růstem napodobit všechny stromy, dle toho kde se právě vyskytuje. Všechny jeho větve směřují vzhůru k nebi, jakoby tušíc odkud přichází světlo, které stromy mají tak rádi. I jeho barva dřeva je bílá, světlá, lesklá, někdy až do zlatova. Záleží kdy je pokácen a nařezán. Javorová šťáva chutná sladce a ochlazuje horkokrevné lidi stejně, jako čaj z listů. Pětiprstý list vyjadřuje vztah mezi lidmi a stromy, což by měla být především LÁSKA!? (č.5 = láska) Ptejme se, je tomu tak i dnes?

Lidé narozeni v Javoru se nespokojí s obyčejnými odpověďmi na otázky kolem smyslu života, kdo jsme, proč tu jsme atd. Hledání věčných pravd je pro ně pohánějící energií, pokud se tak rozhodnou. Tito lidé buď zapadnou do společnosti, nebo jí nastavují zrcadlo. Chtějí být samostatní a přitom sounáležet, a to jim někdy dělá problémy. Dokáží být extrémně umínění, tvrdohlaví, těžce se smiřují s tím, že některé věci lidé chápou a cítí jinak než oni. Jsou též aktivní, dynamičtí, trpěliví i když jsou "netrpěliví". Mají rádi výzvy a rádi pomáhají druhým.

 Kdyby si Javoroví lidé vybrali správný směr své životní cesty a životem šli sami, prý by dosáhli již dávno ráje.

 

 

4.10. - 13.10. JEŘABINA  (Sorbus)

" Miláček ptáků "

Byla zasvěcena Donarovi. Přináší štěstí, chrání před zlými kouzly.

Lidé narozeni v těchto dnech rádi zkrášlují a zlepšují svět. Záleží jim na vztahu člověka k člověku. S postupným stářím se stále více stavějí do služeb svého okolí. Přitom však dokáží uniknout nebezpečí závislosti na lidech kolem sebe. Nesnaží se dosáhnout uznání, jako jiní, pracují důsledně na zdokonalení sebe sama. Nepociťují prázdnotu, když nemají úspěch a uznání, jelikož jim zůstává radost z vlastního pokroku.

„Zlepši sebe sama, pak můžeš zlepšit svět.“ Toto heslo je velmi vystihuje.

Ale toto heslo pokud se špatně uchopí, též mnoho lidí brzdí v tom, aby i při své nedokonalosti

začali pomáhat měnit špatnosti tohoto světa. Nikdy nebudeme hotovi se svou dokonalostí, vždy bude co vylepšovat i napravovat. Proto je třeba jít dál, hledat co nás spojuje a ne to,

 co nás rozděluje.

Však jejich snaha o své zdokonalení, může být až chorobná, že se stanou osamělými. Ale osamocení těmto lidem nesvědčí, bolí je to a trápí. Proto i když žijí v harmonii sami se sebou, jakoby povýšeni nad svým okolím, raději zahalí své světlo.  Převezmou zodpovědnost za nedostatky a uvelebí se v lidské nedokonalosti. Však časem zjistí, že se takto přepínají ze strachu ztráty lásky a sympatií. Za určitých okolností jim to může bránit najít pravou cestu k sobě samému. Nestačí harmonii hledat, ale i žít se svými partnery a okolím.

 

 

 

24.9. - 3.10. LÍSKA (Corylus)

 

"Chce být první"

 

Kvete jako první, jako netrpělivý posel jara. Proto se někdy stává, že s posledními mrazy zmrzne. Nemá ráda uzavřenou společnost a daří se jí ve smíšeném lese. V lidové víře má velkou roli. Spánek pod lískou přináší významné sny a prý do ní nikdy neuhodí blesk, jelikož pod ním odpočívala matka Ježíše, Maria. Z lísky jsou odřezávány virgule a lískový prut znají naše babičky a dědové, jako učitelské žezlo a někdy... au, au, pěkně štípe! Z tohoto dřeva se dají vyrábět nástroje, tak také zbraně. A znovu se dá říci, jaký strom, takový člověk.

Každý člověk má ve své duši jiskřičku světla, která chce rozžehnout v hřejivý a zářivý plamen. A též každý má v sobě sny a přání, které chce uskutečnit. Líska má k těmto vlastnostem hluboký vztah.

Je zasvěcena Bílé bohyni rozkoše a plodnosti, neboť tak jako dítě i ona potřebuje 9 let, aby pochopila rozdíl mezi dobrem a zlem. Pokud Vás provází netrpělivost svěřte se číslu devět a jeho rytmu, 9 dní, 9 týdnů, 9 měsíců, 9 let, apod. Vše malé i velké potřebuje svůj čas! Nespěchejte a naučte se uznávat hodnotu starého. Nepohrdejte vyzkoušeným, aby Vám neuniklo to zvláštní a nebojte se v sobě zakořenit vzrušení z nového. Líska je pionýrská svým duchem. Však skutečně první není ten člověk, který zažene konkurenci z pole, ale ten, který tím, co činí konkurenci inspiruje. Lískoví lidé potřebují lásku a velkou výměnu něžností, však pozor na rozmazlování, které vede k přílišné infantilnosti! Lidé tohoto stromu si musí dát také veliký pozor na přílišné poučování, jenž souvisí právě s tím lískovým proutkem. U žen toto bývá zhoubné, sráží to nejen pravé ženství, ale uštědřují tak zbytečně mnoho bolestných a nepravých ran do ostatních lidských duší. Však za setbu, kterou takto konají, často sklízí "au, au, to to bolí!"

Zákonitosti stvoření platí na všechny a na všechno. Harmonie, soucítění i souznění se musíme učit všichni, právě v lidských vztazích, které jsou pro Lísku obzvlášť důležité. Jinak může příliš zatvrdnout, jako ti příliš přísní, pyšní a neradostní učitelé.

 

 

24.8. - 2.9.  BOROVICE (Pinus)

" Matka moudrosti"

Skromný a nenáročný strom, ve své vytrvalosti dokáže růst snad úplně všude.

Možná díky i těmto vlastnostem dostala přívlastek "matka moudrosti".

Ne každý dokážeme být skromný a trpělivý, přitom právě tyto vlastnosti by nám v mnohém pomohli nalézt pravé štěstí i radost do života. Borovice má úzký vztah k lidské duši, jen vzpomeňme na prosluněné borovicové háje, či lesy, jejich úžasnou vůni a jak v nás vyvolávají povznášející pocit na těle i na duši. Probouzí i cit, který v mnohých z nás je zavalen balvany a šedí. Má ráda světlo a vítr, jenž přináší pohyb i do míst, kde strnulost začala vládnout. Lidé narozeni v tomto dni jsou

často opatrní, předvídaví, pečliví a pilní. Štěstí přeje připraveným,  zde nezní nadarmo. Přináší světlo do života a světlo naděje. Borovice moudře zhodnocuje

prastaré zkušenosti. Má ráda harmonický odstup od ostatních "stromů".

Borovicoví lidé těžko snášejí chaos lidských pudů a pocitů, snaží se do nich vložit pořádek, aniž by došlo k jejich potlačení, či vyloučení. 

Jsou příliš inteligentní na to, aby jednali sobecky.

Nejsou teoretikové, ale více praktikové života, což napovídá přednosti používání rozumu. Ale je potřeba nastolit správné a harmonické používání rozumu a citu!

Rozum není určující, ale cit. Na nejdůležitější otázky života a jeho smyslu nám rozum nedá nikdy pravou odpověď. Tu hledejme v citu a v poznávání celého stvoření.

Ve Světle Pravdy.

Bytost Borovice vzkazuje lidem "Jsem božské smíření". Přináší štěstí, povzbuzuje pozitivní přijímání sebe sama, posiluje duševní rovnováhu, napomáhá k opatrnosti, pečlivosti i pilnosti. Pomáhá při kašli i rýmě při dýchacích obtížích

všeho druhu.

 

 

 

 

 

 24.6.Bříza

 

"strom světla a naděje" 

( Rak )

Jeden jediný den je stanoven pro břízu v keltském stromovém kalendáři, ale o to významnější a důležitý. Tři dny po slunovratu, který nám dává znamení přicházejícího léta a všeho co s ním souvisí.  Slaví se "Svatojánská slavnost", která je spojena s "Janem Křtitelem" a s uzráváním všeoživující síly, jež byla vylita do celého stvoření o několik dní dříve. Tento den je také velmi důležitý pro všechny přírodní bytosti, které tuto sílu potom roznášejí do celé přírody. Bříza je též strom štěstí, úspěchu. Také se jí říká "nevěsta zahrad". Pro Kelty byla bříza stromem středu, tak jak byla líska stromem počátku a olše stromem blížícího se konce. Bříza odolává úspěšně extrémním projevům přírody za což byla nejenom Kelty obdivována i uctívána.

Lidé narození v tomto výjimečném dni mají smysl pro společenství, družnost. Jsou věrni svým názorům, který si jednou vytvořili, ale i svým přáním i když jsou nuceni na jejich splnění čekat dlouho. Však každé přání zaniká se splněním, ale to Vám až tak nevadí, jelikož v sobě pěstujete jednu z cenných vlastností: "vděčnost". Toto je úzce spojeno s vaší vírou v život v to co je věčné

a tvůrčí. Ten kdo nevěří ve všeoživující sílu ze světla často okrádá sebe i ostatní o naději, štěstí, radost a světlo, což bříza neudělá. Březoví lidé mají dobré zdraví,, jsou bdělí, skromní i přes některá svá vysoká postavení, chtějí být prospěšní co největšímu počtu lidí. Mají rádi láskyplné vztahy a harmonii. Však i zde se vše dobré a ušlechtilé může stát opakem, pokud si člověk neuchová v sobě cit pro intuici, srdce, pro volání lidského ducha, jenž touží po cestě vzhůru ke světlu. Přesně tak jak to dělají všechny stromy a rostliny.

Bytost břízy nám vzkazuje: "Jsem naděje, naděje, naděje!"

 

 

 

 

 

14. - 23.6.FÍKOVNÍK

 

"je velmi vstřícný" 

 

( Blíženci - Rak )

 

Není to příliš typický strom pro naše lesy, které známe z našich krajů. Byl jsem jako mnoho jiných rostlinných druhů přivezen z dalekého jižního středomoří.

Plodní nebo hrůzní bývají prominenti narozeni ve dnech fíkovníku. Však rozdíl mezi prominentními a obyčejnými lidmi je většinou pouze v počtu. K životnímu stylu těchto lidí patří neustálé změny, stejně jako občasné přehánění. Zamrzlá jednostrannost je pro ně nebezpečná, což může ještě více zkomplikovat hledání správné míry citu a rozumu, klidu a uspěchanosti, sladkosti a hořkosti. Právě všechno to, co nás všechny provází celý život v mnoha podobách. Lidé narozeni v těchto dnech jsou citlivý, ale také mohou být velmi krutí. Opět je to ukázka na čí stranu se přidá každý z nás: „dobro či zlo, temno či světlo. Komu budeme sloužit vědomě i nevědomě, však nic z toho nás neomlouvá od naší odpovědnosti za veškeré naše konání! Často by stačilo, kdyby tito lidé našli chvíli klidu, aby mohli rozpoznat rozdíl mezi citem a pocitem. Pouze jejich opravdový cit v probuzení lidského ducha, může dávat člověku ty pravé odpovědi na všechny životní otázky. Stejně tak jako všem lidem, ať už se narodili v jakémkoliv znamení stromu i datumu. Pro nás všechny tu platí jedny jediné přírodní zákonitosti, které při jejich správném uchopení povedou každého vzhůru k životadárnému světlu.

 

 

 

 

25.5. - 3.6. JASAN

 

"chce vysoko vzhůru"

 

( Blíženci )

 

Asi šedesát druhů, nerad roste v lesnaté pospolitosti, mnohem raději

roste na okraji řek, jako větrný a přátelský průvodce olší a dubů,

nebo úplně sám. Patří mezi nejvyšší listnaté stromy.

Jeden z druhů jasanu "Jasan zimnář" obsahuje sladkou substanci

ze které se vyrábí "mana". 

Jasan má obzvláštní moc nad vodou. K přivolávání deště, nebo

ke spoutání ničivé síly vody. Jasan označuje přechod měsíce lásky

do června. Kvete jako jeden z posledních, teprve až po třech "ledových

mužích".

Lidé jenž se narodili ve dnech jasanu hledají svůj prospěch ve vyšších oblastech. Jsou to lidé ctižádostivý, tvrdohlaví, až vypočítavý.

Starají se o zítřek a zřeknou se i mnoha oblíbených přání pokud to

určitý cíl vyžaduje. Jejich velkým cílem je identita, svoboda

a nezávislost. Kvůli tomu jsou ochotni do hry vsadit vše. Toto provází

i mnoho jiných lidí, aniž by se narodili ve dnech jasanu. Zde je nutné varovat a připomenout, pro co se tito lidé rozhodnou, co je jejich cílem,

snem, jelikož pokud je to cíl omezený ve své zaslepenosti a neochotě

naslouchat vnitřnímu citu a zákonitostem stvoření, mohou lidé jasanu

tvrdě narážet spoustu let a na své životní cestě ubližovat ostatním za

což budou muset sklízet ve zpětném působení "co zasejeme to sklidíme"!

Jasanoví lidé dokáží přes všechny životní útrapy, být věrní určité

věci nebo věrně sloužit člověku. Jen málokdo dokáže být tak

dlouho dole, aby se potom dostal nahoru. Když se dostanou nahoru

vydrží tam stejně dlouho, jako byli dole. Pak se může projevit jejich

velikost, ve snaze pomoci co nejvíce lidem ke svobodě.

Umí výborně zacházet s pocity a city člověka, což právě bez znalosti

 přírodních a duchovních zákonitostí může opět zasévat v lidech

bolest i radost, pravdu i lež, svobodu i okovy, důvěru a nedůvěru.

Není jednoduché žít s těmito lidmi, ale pokud své dary rozvinou

správným směrem je možné se od nich mnohé naučit.

Mají často umělecké nadání v hudbě, herectví, malířství, psaní atd.

 

 

 

 

15.5. - 24.5. a také 12.11.- 21.11.

Kaštanovník  „kaštan“

 ( Býk - Blíženci )

 

Pokud si kladete otázku, který kaštan, tak keltský kalendář upřednostňuje kaštan jedlý.

To však neznamená, že by kaštan koňský nebyl krásný a potřebný strom. Vždyť jsou to vlastně příbuzní.

Strom poctivosti i pravdy.

Lidé narozeni v těchto dnech kaštanu, jsou velmi sebekritičtí, než aby se počítali k těm ušlechtilým, ochotným a dobrým. Nesnášejí faleš, a proto mnohdy zůstávají sami v omylu příliš dlouho a tvrdohlavě. Uvědomují si, jak pravda a lež leží blízko sebe a jak obtížné je někdy to rozeznat. Zde by rozhodně napomohlo používat více intuici a vnitřní cit s pomocí srdce a víry v zákonitosti stvoření. Ohrožuje vás kolísavost, ale jestliže chcete sloužit poctivosti a pravdě měli byste se tohoto směru držet. Jinak naleznete jenom polopravdy a váš život budete prožívat jenom napůl. Ano poctivě zapálený a odhodlaný může být člověk i do špatných věcí, ale to není to pravé pro nikoho! Být poctivý v dobrých a ušlechtilých vlastnostech pravého lidství, to je ta cesta. Dokážete být odhodlaní, vytrvalí, ale i zarputilí a proto je důležité kudy se bude rozvíjet vaše životní cesta. Máte rádi humor, tak ho používejte na své cestě. Humor pomáhá překonávat zarputilost a též rozpory mezi pravdou a falší.

Opravdu pravdivý a poctivý člověk má k dispozici nekonečně mnoho humoru, který nikdy nezraňuje. Snažte se nepodléhat současným vlivům světa, dravé a komerční společnosti, která se uspává hloupostmi a konzumem. Buďte ušlechtilým „stromem“ ve svých darech a krásných vlastnostech.

Zpět do menu