(Výňatek z knihy „Bytosti přírody“ od Margot Ruis)
Dévové stromů mohou mít mužskou i ženskou podobu. Mohou být mladí i staří, něžní i plni síly, velcí, velmi velcí, malí a křehcí, radostní, majestátní, štíhlí i kulatí, nakloněni kontaktu nebo uzavřeni. Škála jejich tělesných i charakterových forem je opravdu široká, přičemž střih i barvy jejich oblečení, stavba těla, barva vlasů i účes, rysy obličeje i jejich vyzařování mají individuální ráz a viditelně se od sebe liší.
Elfové mladých stromů jsou malí a něžní, jejich velikost odpovídá velikosti stromu. Nejprve vypadají jako děti, spolu se stromem rostou a prožívají tak mládí a později i zralost. Staré a silné stromy chrání velké a důstojné postavy, které však mohou vypadat podivuhodně mladě v porovnání se stářím stromu. Déva stoletého stromu nevypadá jako stoletý člověk! Pro čas platí v říši elfů jiné zákony než u nás. Často se přihodí, že nám z obrovského, mocného stromu září vstříc – podle lidských měřítek – atraktivní čtyřicátnice. Určitě má ale dostatečnou velikost – jako velmi vysoký člověk, proto dva a půl až tři metry vysoké postavy nejsou u starých stromů výjimkou.
Rozdíl mezi mužským dévou a ženskou dévou není, pokud jde o vyzařování, často nijak velký, naopak oba spíše splývají. Existují ženy, které vyzařují doslova obrovskou sílu a muži, kteří jsou neuvěřitelně jemní. Nedomnívejte se tedy, když máte před sebou strom se silnou aurou, že musí patřit mužskému dévovi. Stromy se silným mateřským vyzařováním však většinou mají ženskou dévu.
Mužští elfové stromů nejsou vždy jako takoví snadno opticky rozlišitelní, poněvadž někteří z nich, podobně jako ženské dévy, rádi nosí dlouhé oděvy (roucha) a vlasy po ramena. …
Svět žen (dév stromů) lze rozpoznat mnohem snáze. Napomáhají tomu detaily – velmi dlouhé vlasy, zvláštní účesy, copy atd., šaty s výrazně ženským střihem – úzký pas, bohaté sukně, přiléhavé rukávy a rovněž měkké, ženské tahy v obličeji. Přirozeně zcela nezaměnitelný je vzhled některých, zvláště starších dévů: mohutné bílé vousy nenechají nikoho na pochybách!
Ženské a mužské přírodní bytosti vykazují v krásné samozřejmosti takové ušlechtilé vlastnosti, které se u lidí vyskytují stále méně.
Stromy si též mezi sebou předávají své prožitky a zkušenosti, které nasbírali během svého života a to i mezi stromy různých druhů, tím spíše pokud rostou ve společném lese, či zahradě.
Záleží jim na tom, aby místo tam kde rostou bylo co možná v nejharmoničtějším a nenarušeném stavu, aby tak mohli bez překážek plnit svou úlohu, podporovat život a růst.
Mezi elfy stromů jsou velkolepí léčitelé!
Když nás souží nějaké tělesné utrpení nebo duševní bolest, dévové stromů vidí, co nás trápí, a v mnoha případech se nám pokouší pomoci. Mohou zasáhnout na jemnohmotné úrovni, odstranit tam rušivou energii a na její místo nechat proudit obnovující zachvívání (proud léčivé síly). V případě nouze však bývá v dosahu spíše nějaký strom než člověk, který umí pracovat s energií; pak neváhejte poprosit o pomoc bytost stromu, když budete mít štěstí, prožijete něco nezapomenutelného.
Zde musím dodat, že nelze od stromů jen brát, jelikož i zde musí člověk dodržet zákon dávání a braní v harmonii! Přírodní bytosti vnímají naše myšlenky, naší opravdovost, naše vyzařování, které sebou přivádíme do lesa, do přírody, do jejich domova. Neočekávejme, pokud naše smýšlení, slova i činy nejsou čisté, že k nám pomoc od přírodních bytostí vždy a sama přijde. Opak je pravdou. Obavy i strachuplné napětí, co zas zlého provede, přinese do našeho lesa, na naší louku, mýtinu ten lidský tvor, co na nás, přírodní bytosti, už zapomněl.
Lesní elfové jsou vysocí jako malý člověk, asi metr šedesát a mají křehkou postavu. Charakteristická je pro ně útlá silueta, ať jde o ženu či o muže. K jejich harmonickému zevnějšku patří měkké tahy v obličeji, světlé, jasné oči a lesklé, většinou světlé vlasy. Dlouhé šaty žen mají obvykle zelenou, žlutou nebo bílou barvu. Muži dávají přednost buď přiléhavým kazajkám a kalhotám ze zelené látky podobné sametu, doplněným úzkými špičatými látkovými botami, nebo nosí rovněž dlouhé oděvy.
Lesní elfové mají jemné, mírné zachvívání, které má na člověka uklidňující a harmonizující vliv, a které nás, jestliže se mu otevřeme, činí šťastnými.
Jejich úloha spočívá v péči o veškerý ekosystém lesa a o energetickou souhru jeho složek. Tím, že se starají o harmonii a rovnováhu, podporují růst a vývoj rostlin i zvířat. Pomáhají také dévům stromů, když si s něčím nevědí rady. Lesní elfové žijí v mnoha lesích, ale nejvíce milují velká, uzavřená lesní území, kde je lidé neruší. To neznamená, že se nepřiblíží k člověku, který je jim příjemný; to dělají velmi rádi. Pouze si nelibují v setkání s hlučnými skupinami výletníků a je pochopitelné, že ani motorové pily zrovna nemilují. …
